<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="bho">
	<id>https://bho.bharatpedia.org/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=43.224.3.147</id>
	<title>भोजपुरीपिडिया - प्रयोगकर्ता योगदान [bho]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://bho.bharatpedia.org/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=43.224.3.147"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%87%E0%A4%B7:%E0%A4%AF%E0%A5%8B%E0%A4%97%E0%A4%A6%E0%A4%BE%E0%A4%A8/43.224.3.147"/>
	<updated>2026-08-25T13:28:36Z</updated>
	<subtitle>प्रयोगकर्ता योगदान</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AC%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B0&amp;diff=3526</id>
		<title>बिहार</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AC%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B0&amp;diff=3526"/>
		<updated>2022-04-15T12:54:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;43.224.3.147: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Infobox state&lt;br /&gt;
| name                    = बिहार &lt;br /&gt;
| type                    = [[भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|राज्य]]&lt;br /&gt;
| image_skyline           = {{Photomontage&lt;br /&gt;
| photo1a                 = Sunset view of Ganga Ghat.jpg&lt;br /&gt;
| photo2a                 = Rajgir - 028 Bathing Pool at foot of Hill (9245042360).jpg&lt;br /&gt;
| photo2b                 = Nalanda University India ruins.jpg&lt;br /&gt;
| photo3a                 = Mahabodhi temple.jpg&lt;br /&gt;
| photo4a                 =&lt;br /&gt;
| photo3b                 = Maa Mundeshwari Devi.jpg&lt;br /&gt;
| spacing                   = 1&lt;br /&gt;
| color_border              = white&lt;br /&gt;
| color                     = white&lt;br /&gt;
| size                      = 250&lt;br /&gt;
| foot_montage            = &#039;&#039;घड़ी के दिसा मे, ऊपर से दहिने:&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;[[पटना]] में [[गंगा]]जी, [[नालंदा|प्राचीन नालंदा विश्वविद्यालय]] के खंडहर, [[कैमूर जिला|कैमूर]] में माता [[मुंडेश्वरी मंदिर]], [[मधुबनी पेंटिंग|मधुबनी पेंटिंग]], [[महाबोधि मंदिर]] के दृश्य, [[राजगीर]] में ब्रह्मा कुंड।&lt;br /&gt;
 }}&lt;br /&gt;
| image_caption           = &lt;br /&gt;
| image_seal              = Seal of Bihar.svg&lt;br /&gt;
| image_map               = India BR.svg&lt;br /&gt;
| image_map1                      = India Bihar location map.svg&lt;br /&gt;
| map_alt                 =&lt;br /&gt;
| map_caption             = भारत में बिहार के लोकेशन&lt;br /&gt;
| coordinates             = {{coord|25.37|85.13|region:IN-BR_type:adm1st|display=inline,title}}&lt;br /&gt;
| coor_pinpoint           = पटना&lt;br /&gt;
| coordinates_footnotes   =&lt;br /&gt;
| subdivision_type        = देस&lt;br /&gt;
| subdivision_name        = {{flagu|भारत}}&lt;br /&gt;
| established_title1      = निर्माण&lt;br /&gt;
| established_date1       = 22 मार्च 1912&amp;lt;br /&amp;gt;([[बिहार दिवस]])&lt;br /&gt;
| established_title2      = राज्य के दर्जा&lt;br /&gt;
| established_date2       = 26 जनवरी 1950&lt;br /&gt;
| parts_type              = [[बिहार के जिला सभ के लिस्ट|जिला]]&lt;br /&gt;
| parts_style             = para&lt;br /&gt;
| p1                      = [[बिहार के जिला सभ के लिस्ट|38]]&lt;br /&gt;
| seat_type               = राजधानी&lt;br /&gt;
| seat                    = [[पटना]]&lt;br /&gt;
| seat1_type              = सभसे बड़ सहर&lt;br /&gt;
| seat1                   = [[पटना]]&lt;br /&gt;
| government_footnotes    =&lt;br /&gt;
| leader_title            = राज्यपाल&lt;br /&gt;
| leader_name             = फागू चौहान&lt;br /&gt;
| leader_title1           = मुख्यमंत्री&lt;br /&gt;
| leader_name1            = [[नीतीश कुमार]] ([[जनता दल (यूनाइटेड)|जदयू]])&lt;br /&gt;
| leader_title2           = बिधायिका&lt;br /&gt;
| leader_name2            = दूसदनी&amp;lt;br /&amp;gt;बिधान सभा 75&amp;lt;br /&amp;gt;बिधान परिषद  243&lt;br /&gt;
| leader_title3           = संसदीय क्षेत्र&lt;br /&gt;
| leader_name3            = 40&lt;br /&gt;
| leader_title4           = हाइकोर्ट&lt;br /&gt;
| leader_name4            = [[पटना हाइकोर्ट]]&lt;br /&gt;
| unit_pref               = Metric&amp;lt;!-- or US or UK --&amp;gt;&lt;br /&gt;
| area_footnotes          = {{ref|area|†}}&lt;br /&gt;
| area_total_km2          = 94,163&lt;br /&gt;
| area_note               = &lt;br /&gt;
| area_rank               = [[रकबा के आधार पर भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|12वाँ]]&lt;br /&gt;
| elevation_footnotes     =&lt;br /&gt;
| elevation_m             =&lt;br /&gt;
| population_footnotes    = &amp;lt;ref name=&amp;quot;GOI_2001&amp;quot;&amp;gt;{{cite web|title = census of india|url = http://www.censusindia.gov.in/|work=[[भारत के जनगणना 2001]]|publisher=[[भारत सरकार]]|date = 27 मई 2002|accessdate = 14 अप्रैल 2007| archiveurl= https://web.archive.org/web/20070403123745/http://www.censusindia.gov.in/| archivedate= 3 अप्रैल 2007 &amp;lt;!--DASHBot--&amp;gt;| deadurl= no}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
| population_total        = 103,804,637&lt;br /&gt;
| population_as_of        = 2011&lt;br /&gt;
| population_rank         = 3सरा&lt;br /&gt;
| population_density_km2  = 1,106&lt;br /&gt;
| population_note         =&lt;br /&gt;
| population_demonym      = [[बिहारी लोग|बिहारी]]&lt;br /&gt;
| timezone1               = [[भारतीय मानक समय|IST]]&lt;br /&gt;
| utc_offset1             = +05:30&lt;br /&gt;
| iso_code                = &lt;br /&gt;
| blank_name_sec1         = [[मानव बिकास सूचकांक|एचडीआइ]]&lt;br /&gt;
| blank_info_sec1         = {{increase}} 0.447&amp;lt;ref name=&amp;quot;HDI_of_Indian_States&amp;quot;&amp;gt;{{cite web|title=Inequality- Adjusted Human Development Index for India’s States|url=http://www.in.undp.org/content/india/en/home/library/hdr/human-development-other-resources/inequality-_adjustedhumandevelopmentindexforindiasstates.html|publisher=यूएनडीपी |accessdate=6 अगस्त 2015}}&amp;lt;/ref&amp;gt; (&amp;lt;span style=&amp;quot;color:#f00;&amp;quot;&amp;gt;low&amp;lt;/span&amp;gt;)&lt;br /&gt;
| blank1_name_sec1        = एचडीआइ रैंक&lt;br /&gt;
| blank1_info_sec1        = 16वाँ (2010)&lt;br /&gt;
| blank_name_sec2         = साक्षरता&lt;br /&gt;
| blank_info_sec2         = 63.8% (2011)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Census2011Literacy&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
| blank1_name_sec2        = {{nowrap|ऑफिशियल भाषा}} &lt;br /&gt;
| blank1_info_sec2        = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]&amp;lt;ref name=CSDOffLang1950 /&amp;gt; आ [[उर्दू]]&amp;lt;ref name=Benedikter2009 /&amp;gt;&lt;br /&gt;
| blank2_name_sec2        = बोलल जालीं&lt;br /&gt;
| blank2_info_sec2        = {{hlist|[[भोजपुरी]]|[[मैथिली]]|[[मगही]]|[[अंगिका]]|[[बज्जिका]]}}&lt;br /&gt;
| area_code_type          = &lt;br /&gt;
| area_code               = &lt;br /&gt;
| registration_plate      = BR&lt;br /&gt;
| website                 = {{url|gov.bih.nic.in}}&lt;br /&gt;
| footnotes               = &lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;बिहार&#039;&#039;&#039; [[भारत]] के एगो  [[भारत के राज्य|राज्य]] ह, जवन कि उत्तरी आ पूरबी भारत में&amp;lt;ref name=&amp;quot;TheHindu-Apr2017&amp;quot;&amp;gt;{{cite web|title=The Hindu (NOIDA Edition)|url=https://www.dropbox.com/sh/12qm2uzgokj3n74/AAB8MYR9brTeCt77uHCtK13ka?dl=0|website=Dropbox|accessdate=8 अप्रैल 2017}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;TNN-marriages&amp;quot;&amp;gt;{{cite web|last1=&#039;&#039;TNN&#039;&#039;|title=Marriages last the longest in north India, Maharashtra; least in northeast |publisher=[[दि टाइम्स ऑफ इंडिया]] |url=http://timesofindia.indiatimes.com/india/Marriages-last-the-longest-in-north-India-Maharashtra-least-in-northeast/articleshow/50618599.cms |date=18 January 2016}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;FP-overtake&amp;quot;&amp;gt;{{cite web|last1=&#039;&#039;FP Editors&#039;&#039;|title=Can North India overtake &#039;arrogant&#039; South in growth?|url=http://www.firstpost.com/economy/can-north-india-overtake-arrogant-south-in-growth-292855.html|website=[[फस्टपोस्ट]]|date=30 अप्रैल 2012}}&amp;lt;/ref&amp;gt; स्थित बा, ई {{convert|94163|km2|sqmi|abbr=on}} क्षेत्रफल वाला राज्य भारत के तेरहवाँ सबसे बड़ राज्य ह आ जनसंख्या के हिसाब से भारतीय राज्यन में तिसरा नंबर पर बा। बिहार राज्य के सीमा पश्चिम में [[उत्तर प्रदेश]] आ उत्तर में [[नेपाल]] से सटल बा जबकि पुरुब ओर [[पच्छिम बंगाल]] आ दक्खिन में [[झारखंड]] से सटल बाटे। बिहार एगो मैदानी राज्य ह, बिहार के मैदान में पच्छिम से पुरुब बहे वाली [[गंगा नदी]] एकरा के दू हिस्सा में बाँटे ली।&amp;lt;ref name=GovBiharProfile&amp;gt;{{cite web |title=State Profile |url=http://gov.bih.nic.in/Profile/default.htm |website=Government of Bihar |accessdate=17 अप्रैल 2015}}&amp;lt;/ref&amp;gt; सांस्कृतिक रूप से बिहार के चार गो क्षेत्रन में बाँटल जाला, [[अंगिका]], [[मगध]], [[मिथिला]] आ [[भोजपुरी क्षेत्र|भोजपुर]]।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web | url=https://books.google.co.uk/books?id=WYiHAwAAQBAJ&amp;amp;pg=PA212&amp;amp;dq=mithila+magadh+bhojpur&amp;amp;hl=en&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwjD78_3m6LTAhXFCsAKHdfwBDsQ6AEIJDAC#v=onepage&amp;amp;q=mithila%20magadh%20bhojpur&amp;amp;f=false | title=India&#039;s 2004 Elections: Grass-Roots and National Perspectives | accessdate=13 अप्रैल 2017 | pages=212}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
15 नवंबर 2000 दक्खिनी बिहार के दक्खिनी हिस्सा के अलग क के [[झारखंड]] राज्य बनावल गइल।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web |url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/736533/Jharkhand |title=Jharkhand |last=दत्त|first=अशोक कुमार |website=Encyclopædia Britannica}}&amp;lt;/ref&amp;gt; बिहार के खाली भर 11.3% जनसंख्या शहर में रहे ले, एह मामिला में भारत में बिहार सभसे नीचे बा (हिमाचल प्रदेश के छोड़ के)।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com/elections/bihar-elections-2015/news/Bihar-election-BJPs-campaign-found-no-resonance-in-villages/articleshow/49742959.cms|title=At 11.3%, it has the lowest urban population among big states and the second lowest if one counts the small mountainous state of Himachal Pradesh (10%). 2011 census}}&amp;lt;/ref&amp;gt; एकरे अलावा लगभग 58% जनसंख्या 25 बरिस से कम उमिर के बा&amp;lt;ref name=&amp;quot;economic_strangulation&amp;quot;&amp;gt;{{cite web |last=गुरुस्वामी |first=मोहन |last2=कौल |first2=अभिषेक |title=The Economic Strangulation of Bihar |url=http://cpasindia.org/reports/02-Economic-Strangulation-Bihar.pdf |date=15 दिसंबर 2003 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090530142819/http://www.cpasindia.org/reports/02-Economic-Strangulation-Bihar.pdf |archive-date=30 मई 2009 |location=नई दिल्ली |publisher=Centre for Policy Alternatives |format=PDF |accessdate=17 अगस्त 2015}}&amp;lt;/ref&amp;gt; आ भारत के अन्य राज्यन के तुलना में बिहार कमउमिर लोग के अनुपात के मामिला में सभसे उपर बा। बिहार के आधिकारिक भाषा [[हिंदी]] आ [[उर्दू]] हईं आ अन्य [[बिहारी भाषा|चलनसार भाषा सभ]] में [[भोजपुरी]], [[मैथिली]], आ [[मगही]] बाड़ी सऽ।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
प्राचीन काल में बिहार के सत्ता, शक्ति, अध्ययन आ संस्कृति के केंद्र मानल जाय।&amp;lt;ref&amp;gt;&#039;&#039;Bihar, Past &amp;amp; Present: souvenir, 13th Annual Congress of Epigraphica&#039;&#039; by P. N. Ojha, Kashi Prasad Jayaswal Research Institute&amp;lt;/ref&amp;gt; मगध में भारत के पहिला साम्राज्य, मौर्य साम्राज्य, के उदय भइल आ दुनिया के प्रसिद्ध धर्म, [[बौद्ध धर्म]] के प्रवर्तक [[गौतम बुद्ध]] के कर्मभूमि भी बिहार रहल।&amp;lt;ref&amp;gt;Mishra Pankaj, &#039;&#039;The Problem&#039;&#039;, Seminar 450 – February 1997&amp;lt;/ref&amp;gt; मौर्य आ गुप्त बंस के शासन के दौरान मगध साम्राज्य दक्खिनी एशिया के ज्यादातर हिस्सा के एक ठो केन्द्रीय सत्ता में बान्हे के काम कइलस।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web | title = The History of Bihar| publisher=Bihar Government| url=http://gov.bih.nic.in/Profile/history.htm}}&amp;lt;/ref&amp;gt; बिहार के अन्य क्षेत्र मिथिला प्राचीन काल में [[विदेह राज]] के हिस्सा रहल आ ब्राह्मण लोग के ज्ञान खातिर आ अध्ययन केंद्र के रूप में परसिद्ध रहल।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web | url=https://books.google.co.uk/books?id=EzPYdQo3vZgC&amp;amp;pg=PA87&amp;amp;dq=mithila+north+bihar&amp;amp;hl=en&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwinuuqG4oDSAhUO7mMKHataCyUQ6AEIJjAD#v=onepage&amp;amp;q=mithila%20north%20bihar&amp;amp;f=false | title=Wetlands Management in North Bihar | accessdate=8 फरवरी 2017 | pages=87}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1970 के दशक के बाद से बिहार सामाजिक आर्थिक बिकास के मामिला में अन्य भारतीय राज्य सभ से बहुत पाछे छूटत गइल।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite news | title = Bihar&#039;s &#039;first&#039; Economic Survey Report tabled| url = http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2007-03-07/patna/27879796_1_bihar-capita-income-revenue-account| work=दि टाइम्स ऑफ इंडिया| date=7 मार्च 2007| accessdate = 22 अगस्त 2008}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite news | title = Biharis an unwanted lot|author= Bal Thackeray| url = http://timesofindia.indiatimes.com/articleshow/msid-2840902,prtpage-1.cms| work=दि टाइम्स ऑफ इंडिया| date=5 मार्च 2008| accessdate = 5 मार्च 2008}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite news| last1=वजीहुद्दीन | first1=मोहम्मद | date=10 अगस्त 2008| title = &#039;Bihari&#039; has become an abuse | url = http://timesofindia.indiatimes.com/Review/Bihari_has_become_an_abuse/articleshow/3347091.cms| work=दि टाइम्स ऑफ इंडिया | accessdate = 10 अगस्त 2008}}&amp;lt;/ref&amp;gt; कई ठे अर्थशास्त्री आ सामाजिक बिग्यानी लोग एकर कारन के रूप में केंद्र सरकार के नीति के देखेला, उदाहरण खातिर, भाड़ा बराबरी के नीति, जवना के तहत भारत में कहीं भी उद्योग लगावे के उद्देश्य राखल गइल आ केंद्र सरकार कच्चा माल आ खनिज के ढोवाई में सब्सिडी दे जेकरे कारण एह इलाका सभ में उद्योग ला लाग पावल।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite book | first = Arvind N.| last = Das| title = The Republic of Bihar| place = New Delhi| publisher=Penguin Books| year = 1992| isbn = 0-14-012351-2}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;saibal&amp;quot;&amp;gt;{{cite news | last = Goswami| first = Urmi A| date = 16 February 2005| title = &#039;Bihar Needs an Icon, a person who stands above his caste&#039; (Dr Shaibal Gupta – Rediff Interview) | url = http://www.rediff.com/election/2005/feb/16inter2.htm| publisher=Rediff| accessdate = 16 February 2005| archiveurl= https://web.archive.org/web/20050220065240/http://www.rediff.com/election/2005/feb/16inter2.htm| archivedate= 20 February 2005 &amp;lt;!--DASHBot--&amp;gt;| deadurl= no}}&amp;lt;/ref&amp;gt; एकरे अलावा केंद्र सरकार के उपेक्षा,&amp;lt;ref name=&amp;quot;economic_strangulation&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;CPASGuruswamy20040615&amp;quot;&amp;gt;{{cite web |last=गुरुस्वामी |first=मोहन |last2=बैठा |first2=रामनीस अत्तार |last3=मोहंती |first3=जीवन प्रकाश |title=Centrally Planned Inequality: The Tale of Two States – Punjab and Bihar |url=http://cpasindia.org/reports/07-Centrally-Planned-Inequality-Punjab-Bihar.pdf |date=15 जून 2004 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090326210152/http://cpasindia.org/reports/07-Centrally-Planned-Inequality-Punjab-Bihar.pdf |archive-date=26 मार्च 2009 |location=नई दिल्ली |publisher=Centre for Policy Alternatives |format=PDF |accessdate=17 अगस्त 2015}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;CPASGuruswamy20040215&amp;quot;&amp;gt;{{cite web |last=गुरुस्वामी |first=मोहन |last2=मोहंती |first2=जीवन प्रकाश |title=The De-urbanisation of Bihar |url=http://cpasindia.org/reports/03-De-urbanisation-Bihar.pdf |date=15 फरवरी 2004 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090326210154/http://cpasindia.org/reports/03-De-urbanisation-Bihar.pdf |archive-date=26 मार्च 2009 |location=New Delhi, India |publisher=Centre for Policy Alternatives |format=PDF |accessdate=17 अगस्त 2015}}&amp;lt;/ref&amp;gt; बिहारी लोग के अंदर एकता के भावना के कमी,&amp;lt;ref name=&amp;quot;saibal&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Ahmed Farzand and Mishra Subhash, [http://indiatoday.digitaltoday.in/index.php?option=com_content&amp;amp;issueid=78&amp;amp;task=view&amp;amp;id=19042&amp;amp;sectionid=4&amp;amp;Itemid=1 Leaders of Bihar unite to counter Raj Thackeray] {{dead link|date=फरवरी 2017|bot=medic}}{{cbignore|bot=medic}}, India Today, 31 अक्टूबर 2008&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web| last = गुप्ता | first = शैबल | title = Bihar: Identity and Development| publisher  = Asian Development Research Institute, Patna| url = http://www.bihartimes.com/articles/shaibal/biharidentity.html| accessdate = 30 अप्रैल 2006| archiveurl = https://web.archive.org/web/20050330161928/http://bihartimes.com/articles/shaibal/biharidentity.html| archivedate = 30 मार्च 2005}}&amp;lt;/ref&amp;gt; आ 1793 में ब्रिटिश ईस्ट इंडिया कंपनी द्वारा लागू कइल गइल इस्तमरारी बंदोबस्त, जेवना में जमींदारी प्रथा के जामीन के राजस्व वसूली कइल जाले,&amp;lt;ref name=&amp;quot;saibal&amp;quot; /&amp;gt; नियर कारण गिनावल जालें। हालाँकि, अब के सरकार बिहार के बिकास के क्षेत्र में तेजी से काम कइले बाटे।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite news |last=फडनिस |first=अदिति |authorlink= |date=26 जुलाई 2008 | title=Lalu in the red |url=http://www.business-standard.com/india/storypage.php?autono=329655 |newspaper=[[बिजनेस स्टैंडर्ड]] |archive-url=https://web.archive.org/web/20110607173041/http://www.business-standard.com/india/storypage.php?autono=329655 |archive-date=7 जून 2011 |accessdate=22 अगस्त 2015}}&amp;lt;/ref&amp;gt; शासन ब्यवस्था में सुधार के बाद इहाँ [[इन्फ्रास्ट्रक्चर]] के क्षेत्र में निवेश में बढ़ती देखल गइल बा,&amp;lt;ref name=&amp;quot;bihar_basher&amp;quot;&amp;gt;{{cite news | last = गोस्वामी | first = उर्मी ए | date = 17 जून 2008| title = Biharis get work at home, bashers realise their worth| work = दि इकोनामिक टाइम्स |location=India| url = http://economictimes.indiatimes.com/News/PoliticsNation/Biharis_get_work_at_home_bashers_realise_their_worth/articleshow/3135697.cms| accessdate = 17 जून 2008}}&amp;lt;/ref&amp;gt; स्वास्थ सुबिधा पहिले से बेहतर भइल बा, शिक्षा पर जोर बढ़ल बा, आ अपराध आ भ्रष्टाचार में कमी आइल बा।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite news |last=धर्मा |first=सुप्रिया | last2=Jha |first2=Abhay Mohan |date=15 जुलाई 2008 |title=Bihar witnesses a quiet transformation |url=http://www.ndtv.com/convergence/ndtv/story.aspx?id=NEWEN20080057141 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080718045447/http://www.ndtv.com/convergence/ndtv/story.aspx?id=NEWEN20080057141 |archive-date=18 July 2008 |publisher=[[एनडीटीवी]] |accessdate=22 अगस्त 2015}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite news|last=झा |first=अभय मोहन |title=English makes inroads in Bihar villages |publisher=NDTV |date=8 मार्च 2008 |url=http://www.ndtv.com/convergence/ndtv/story.aspx?id=NEWEN20080043399&amp;amp;ch=3/8/2008%2011:32:00%20AM |accessdate=8 मार्च 2008 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20080309185254/http://www.ndtv.com/convergence/ndtv/story.aspx?id=NEWEN20080043399 |archivedate=9 मार्च 2008 }}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== इतिहास ==&lt;br /&gt;
{{मुख्य|बिहार के इतिहास}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिहार के महातम ना केवल अभिए बल्कि बहुत पहिले से हवे। प्राचीन भारत में लगभग 475 ई. तक यानि गुप्त वंश तक जेतना भी राजा भइलन उनकर बिहारे एगो राज्य रहल औरी जवन अपना ओर सभेके लुभवलस। एकर प्रमाण उ लोग के राजधानी से लगावल जा सकेला। पुरनका बिहार जेकरा में &#039;&#039;&#039;अंग&#039;&#039;&#039; (पूरबी बिहार), &#039;&#039;&#039;बिदेह&#039;&#039;&#039; (उत्तर बिहार), &#039;&#039;&#039;मगध&#039;&#039;&#039; (दखिन बिहार) अउर  &#039;&#039;&#039;वैशाली/लिच्छवी&#039;&#039;&#039; (उत्तर बिहार) शामिल रहे, उ पुरनका भारत में शक्ति, ज्ञान अउर संस्कृति के केंद्र रहल। मगध से भारत के पहिलका सबसे महान साम्राज्य उभरल, जेकरा के सभे &#039;&#039;&#039;[[मौर्य साम्राज्य]]&#039;&#039;&#039; के नाम से जानत बा, उ संसार के वोह साम्राज्यन में रहे, जवन कि धरम का पालन करत रहे। मगध साम्राज्य पूरा दखिनी एशिया को एक राज के अन्दर कइले रहे। एह काम में मौर्य साम्राज्य के अलावे &#039;&#039;&#039;गुप्त&#039;&#039;&#039; राजवंश के भी खूबे योगदान रहे। बिहार जेकर राजधानी पटना ह, ओकरा के &#039;&#039;&#039;पाटलिपुत्र&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;कुसुमपुर&#039;&#039;&#039; नाम से भी जानल जाला, जवन कि भारतीय सभ्यता के बहुत खास केंद्र रहे के प्रसिद्धि हासिल कइले बा। एही क्रम में शिक्षा के महत्त्वपूर्ण केंद्र [[नालंदा विश्वविद्यालय]] के स्थान भी ना केवल भारत में ही अपितु पूरा विश्व में प्रसिद्ध बा।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== प्राचीन ===&lt;br /&gt;
प्राचीन काल में मगध के साम्राज्य देश के सबसे शक्तिशाली साम्राज्यन में से एगो रहल। अहिजा से [[मौर्य वंश]], [[गुप्त वंश]] तथा अन्य कई राजवंशकुल देश के अधिकतर हिस्सवन पर राज कइले। मौर्य वंश के शासक सम्राट अशोक के साम्राज्य पश्चिम में [[अफ़ग़ानिस्तान]] तक फैलल रहल। मौर्य वंश के शासन 325 ईस्वी पूर्व से 185 ईस्वी पूर्व तक रहल। छठी आ पांचवी सदी इसापूर्व में अहिजा [[बौद्ध]] तथा [[जैन]] धर्मवन के उद्भव भइल। [[अशोक]], बौद्ध धर्म के प्रचार में महत्वपूर्ण भूमिका निभइले रहलन आ उ आपन लईका महेन्द्र के बौद्ध धर्म के प्रसार खातिर [[श्रीलंका]] भेजले। उ आपन लईका के पाटलिपुत्र (वर्तमान [[पटना]]) के एगो घाट से विदा कइले रहलन जवन महेन्द्र के नाम से अब भी &#039;&#039;महेन्द्रू घाट&#039;&#039; कहल जाला। बाद में बौद्ध धर्म [[चीन]] तथा चीन के रास्ते [[जापान]] तक पहुंच गइल।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिहार के इतिहासी नाम मगध रहल। बिहार के राजधानी पटना के इतिहासी नाम पाटलिपुत्र ह।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===मध्यकाल===&lt;br /&gt;
बारहवीं सदी में बख्तियार खिलजी बिहार पर आधिपत्य जमा लिहले। उके बाद मगध देश के प्रशासनिक राजधानी ना रहल। जब शेरशाह सूरी, सोलहवीं सदी में दिल्ली के मुगल बाहशाह हुमायूँ के हरा के दिल्ली के सत्ता पर कब्जा कइले तब बिहार के नाम पुनः प्रकाश में आइल पर इ अधिक दिनन तक ना रह पावल। अकबर बिहार पर कब्जा करके बिहार के बंगाल में विलय कर दिहले। इके बाद बिहार के सत्ता के बागडोर बंगाल के नवाबन के हाथन में चल गइल। बिहार के अतीत गौरवशाली रहल बा।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===आधुनिक===&lt;br /&gt;
1857 के प्रथम सिपाही विद्रोह में बिहार के बाबू कुंवर सिंह महत्वपूर्ण भूमिका निभइले। 1912 में बंगाल प्रेसीडेंसी के विभाजन के फलस्वरूप बिहार और उड़ीसा नाम के प्रांत अस्तित्व में आइल। पर 1936 में उड़ीसा बिहार से अलग कर दिहल गइल। स्वतंत्रता संग्राम के दौरान बिहार के चंपारण के विद्रोह के, अंग्रेजवन के खिलाफ बग़ावत फैलावे में अग्रगण्य घटनावन में से एगो गिनल जायेला। स्वतंत्रता के बाद बिहार के एक और विभाजन भइल बा सन् 2000 में झारखंड राज्य बिहार से अलग कर दिहल गइल। भारत छोड़ो आंदोलन में भी बिहार के गहन भूमिका रहल।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== भूगोल आ जलवायु ==&lt;br /&gt;
{{Main|बिहार के भूगोल|बिहार के जलवायु}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Infobox&lt;br /&gt;
| above = [[भारत के जलवायु|जलवायु]]&lt;br /&gt;
| label1 = [[कोपेन के जलवायु वर्गीकरण|बर्गीकरण]]&lt;br /&gt;
| data1  = [[भारत के जलवायु प्रदेश|Cwa]]&lt;br /&gt;
| label2 = औसत तापमान&lt;br /&gt;
| data2  = {{convert|27|C|abbr=on}}&lt;br /&gt;
| label3 = • गरमी&lt;br /&gt;
| data3  = {{convert|34|C|abbr=on}}&lt;br /&gt;
| label4 = • जाड़ा&lt;br /&gt;
| data4  = {{convert|10|C|abbr=on}}&lt;br /&gt;
| label5 = वर्षण&lt;br /&gt;
| data5  = {{convert|1200|mm|abbr=on}}&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिहार के जलवायु में बिबिधता देखे के मिले ले। आमतौर पर इहाँ तापमान के दसा उपोष्णकटिबंधी पावल जाला जहाँ खूब गरम गर्मी के सीजन आ ठंडा जाड़ा के सीजन मिले ला। बिहार एगो बिसाल उपजाऊ मैदानी हिस्सा हवे आ इहाँ [[गंगा]] मुख्य नदी हवे; गंगा के सहायिका नदी सभ में उत्तर से गंडक, कोसी बागमती इत्यादि नदी आ के मिले लीं आ इनहन के कारण लगभग हर साल बिहार में बाढ़ के स्थिति पैदा हो जाले। उत्तर से आवे वाली नदी सभ में सगरी प्रमुख आ बड़हन नदी नेपाल से निकले लीं आ तराई के मैदान में आवे पर अचानक ढाल में कमी पा के बिसाल इलाका में फइल के बहे लागे लीं। बिहार राज्य के कुल जमीनी रकबा {{convert|94163|km2|0|abbr=on}} बा आ इ राज्य 24° 20&#039; 10&amp;quot; N से 27° 31&#039; 15&amp;quot; N अक्षांश आ 83° 19&#039; 50&amp;quot; E से 88° 17&#039; 40&amp;quot; E देशांतर के बीच बिस्तार लिहले बाटे। समुंद्रतल से औसत ऊंचाई लगभग {{convert|173|ft|m}} बाटे।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[गंगा]] नदी बिहार के दू हिस्सा में बाँटे ले आ पच्छिम से पुरुब ओर के दिसा में एह राज्य के बीच से बहे ले। एकरा अन्य सहायिका सभ में सोन, बूढ़ी गंडक, चंदन, ओढ़नी आ फल्गु नदी बाड़ी स। उत्तर में [[नेपाल]] देस में बिहार से कुछे दूर पर [[हिमालय|हिमालय परबत]] के सभसे दक्खिनी श्रेणी सभ पहाड़ी के रूप में सुरू हो जालीं आ ई पहाड़ भले भौतिक रूप से बिहार के हिस्सा ना होखें, बाकिर इनहन के परभाव बिहार के [[थलरूप]], [[जलवायु|आबोहवा]] आ संस्कृति पर जरूर देखल जा सके ला। बिहार के मध्यभाग आ दक्खिनी हिस्सा में भी कुछ छोटहन पहाड़ी पावल जालीं, जइसे कि राजगीर के पहाड़ी; दक्खिन में मौजूद राज्य झारखंड में छोटानागपुर के पठार पड़े ला जे साल 2000 से पहिले बिहारे के हिस्सा रहल।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== बनस्पति आ जियाजंतु ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;!-- {{Main|बिहार के बनस्पति|बिहार के जियाजंतु}} --&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;!-- {{See also|बिहार के संरक्षित क्षेत्र}} --&amp;gt;&lt;br /&gt;
बिहार में सरकारी तौर पर घोषित जंगल {{convert|6764.14|km2|0|abbr=on}} के क्षेत्रफल पर बा, ई बिहार के कुल रकबा के 7.2% हिस्सा बाटे।&amp;lt;ref name=GovBiharResources&amp;gt;{{cite web |title=Natural Resources |url=http://gov.bih.nic.in/Profile/resources.htm |website=Government of Bihar |accessdate=17 अप्रैल 2015}}&amp;lt;/ref&amp;gt;{{failed verification|date=अप्रैल 2015|reason=Numbers not supported at new government website.}} हिमालय के निचली पहाड़ी वाला हिस्सा के दक्खिन में सोमेश्वर आ दून पहाड़ी (चंपारण जिला) सभ के इलाका में नम पतझड़ बन के पट्टी पावल जाले। एह क्षेत्र में घास आ झाड़ीनुमा बनस्पति आ सरपत बंसी झाड़ी (मूँज, नरकट, कतरा इत्यादि) सभ भी पावल जाली। एह इलाका में बरखा के मात्रा {{convert|1600|mm|0}} के लगभग होला आ साल के बन खाती एकदम सटीक जलवायु होले। सभसे प्रमुख आ महत्व के फेड़ साल, [[खैर]], आ सेमर बाने। सहरसा आ पूर्णिया जिला में भी नम पतझड़ वाली बनस्पति मिले ले।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web&lt;br /&gt;
 | title = Forest in Bihar&lt;br /&gt;
 | publisher=Forest Ministry of Bihar&lt;br /&gt;
 | url=http://forest.bih.nic.in/&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt; साल (&#039;&#039;Shorea Robusta&#039;&#039;), केंदू भा तेंदू (&#039;&#039;Diospyros melanoxylon&#039;&#039;), सलाई (&#039;&#039;Boswellia serrata&#039;&#039;), साज (&#039;&#039;Terminalia tomentose&#039;&#039;), बहेड़ा (&#039;&#039;Terminalia bellerica&#039;&#039;), अर्जुन (&#039;&#039;Terminalia Arjuna&#039;&#039;), पैसार (&#039;&#039;Pterocarpus Marsupium&#039;&#039;), महुआ (&#039;&#039;Madhuca indica&#039;&#039;) इत्यादि बिहार के प्रमुख बृक्ष हवें।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[वाल्मीकि नेशनल पार्क]], [[पच्छिम चंपारण जिला]] में, लगभग {{convert|800|km²|0|abbr=on}} रकबा के इलाका में फइलल जंगली इलाका बाटे, ई भारत के 18वां राष्टीय पार्क हवे आ बाघ सभ के घनत्व के मामिला में भारत में चउथा नमर पर बा।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web|url=https://web.archive.org/web/20040527185358/http://projecttiger.nic.in/valmiki.htm|title=VALMIKI|author=|date=27 मई 2004|website=Archive.org|access-date=26 अक्टूबर 2017}}&amp;lt;/ref&amp;gt; एह रिजर्व इलाका में बिबीधता वाले क्षेत्र बाने आ बिबिध प्रकार के जियाजन्तु आ बनस्पति के आवास बा, मुख्य रूप से [[शेर]] खाती एह भाग के संरक्षण कइल गइल बा।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{clear}}&lt;br /&gt;
== भाषा ==&lt;br /&gt;
{{मुख्य|बिहारी भाषा}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिहार राज्य के अधिकृत सरकारी काम-काज के भाषा [[हिंदी]] हवे अउरी दूसरकी सरकारी भाषा [[उर्दू]] ह जेकर प्रयोग मुख्य रूप से पढ़े-पढ़ावे, कानूनी काम-काज इत्यादि में ही होला। बिहारी लोगन के आपस के काम-धाम आ बात-चीत के माध्यम बा:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
;[[भोजपुरी]]&lt;br /&gt;
मुख्य रूप से [[गोपालगंज जिला]], [[सीवान जिला]], [[छपरा जिला]], [[पूर्ब चंपारन जिला|पुरुबी चंपारण जिला]], [[पच्छिम चंपारण जिला]], [[भोजपुर जिला]], [[रोहतास जिला]], [[बक्सर जिला]], [[आरा जिला]], [[भभुआ जिला]] जिला में बोलल जाला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
;[[मैथिली भाषा|मैथिली]]&lt;br /&gt;
मुख्य रूप से [[सीतामढ़ी जिला]], [[दरभंगा जिला]], [[मधुबनी जिला]], [[समस्तीपुर जिला]], [[मधेपुरा जिला]], [[सुपौल जिला]], [[शिवहर जिला]], इत्यादि जिलन में बोलल जाला।&lt;br /&gt;
:[[अंगिका]] (मैथिली के वेरायटी)&lt;br /&gt;
मुख्य रूप से [[भागलपुर जिला]], [[बांका जिला]], [[मुंगेर जिला]], [[बेगूसराय जिला]], [[खगड़िया जिला]], [[लक्खीसराय जिला]], [[शेखपुरा जिला]], [[जमुई जिला]], [[कटिहार जिला]], [[सहरसा जिला]], [[पूर्णिया जिला]], इत्यादि जिलन में बोलल जाला।&lt;br /&gt;
:[[बज्जिका]]  (मैथिली के वेरायटी)भी कुछ जगह पर बोलल जाला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
;[[मगही]]&lt;br /&gt;
मुख्य रूप से [[पटना जिला]], [[गया जिला]], [[नालन्दा जिला]], [[नवादा जिला]], [[जहानाबाद जिला]], [[औरंगाबाद जिला]], इत्यादि जिलन में बोलल जाला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{clear}}&lt;br /&gt;
==संदर्भ==&lt;br /&gt;
{{reflist|30em}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== बाहरी कड़ी ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र}}&lt;br /&gt;
{{बिहार के जिला}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Authority control}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:बिहार| ]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:भारत के राज्य]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>43.224.3.147</name></author>
	</entry>
</feed>