Jump to content
Main menu
Main menu
move to sidebar
लुकवाईं
नेविगेशन
मुख्य पन्ना
हाल के बदलाव
अट्रेंडम पन्ना
मीडियाविकि के बारे में मदद
भोजपुरीपिडिया
खोज
खोजीं
Appearance
खाता बनाईं
खाता में प्रवेश
निजी औजार
खाता बनाईं
खाता में प्रवेश
Pages for logged out editors
learn more
योगदान
बातचीत
उत्तर प्रदेश
(खंड) के संपादन कइल जात बा
पन्ना
बातचीत
भोजपुरी
पढ़ीं
संपादन करीं
स्रोत संपादित करीं
इतिहास देखीं
औजार
औजार
move to sidebar
लुकवाईं
Actions
पढ़ीं
संपादन करीं
स्रोत संपादित करीं
इतिहास देखीं
जनरल
इहाँ का जुड़ल बा
संबंधित बदलाव
खास पन्ना
पन्ना से जुड़ल जानकारी
Appearance
move to sidebar
लुकवाईं
चेतावनी:
रउआँ आपन खाता में प्रवेश नइखीं कइले। अगर रउआँ कौनों बदलाव करब त राउर आईपी पता सभके लउकी। अगर रउआ
खाता में प्रवेश करब
या
नया खाता बनाइब
तब, अउरी सुबिधा सब की संघे राउर संपादन के श्रेय भी राउर प्रयोगकर्तानाँव के मिली!
स्पैम-बिरोधी रोक (Anti-spam check) एके
मत
भरीं!
==पर्यटन== {{Main article|उत्तर प्रदेश में पर्यटन}} [[File:Kumbh Mela 2013 Sangam, Allahabd.jpg|thumb|right|alt= कुंभ मेला सभसे बिसाल मेला हवे| इलाहाबाद के संगम पर 2013 के कुंभ मेला।]] घरेलू पर्यटन के हिसाब से देखल जाय त उत्तर प्रदेश में सभसे ढेर पर्यटक लोग आवे ला, ई संख्या 71 मिलियन (7.1 करोड़) बा,<ref name="Board2010">{{cite book|author=Upkar Prakashan - Editorial Board|title=Uttar Pradesh General Knowledge|url=https://books.google.com/books?id=_ce8FpJzR-4C&pg=PA46|accessdate=26 July 2012|date=1 September 2010|publisher=Upkar Prakashan|isbn=978-81-7482-408-0|pages=46–287}}</ref><ref name=Tourism>{{cite web|title=Performance of Tourist Centres in Uttar Pradesh|url=http://journal.asci.org.in/Vol.40(2010–11)/40_1_Masood%20H%20Siddiqui.pdf|publisher=Uttar Pradesh Tourist Department|date=8 July 2012}}</ref> जेकर वजह इहाँ के बिबिधता वाला भूगोल, संस्कृति, तिहुआर, स्मारक, प्राचीन पूजा अस्थान आ बौद्ध बिहार इत्यादि के मौजूदगी बा। हर साल अकेले इलाहाबाद में माघ मेलवे में लाखन गो श्रद्धालू लोग नहान करे आवे ला।<ref name="MacLean2008">{{cite book|author=Kama MacLean|title=Pilgrimage and Power: The Kumbh Mela in Allahabad, 1765-1954|url=https://books.google.com/books?id=MALacgnsroMC|accessdate=25 July 2012|date=29 अगस्त 2008|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-533894-2}}</ref> इहे मेला हर 12वाँ बरिस अउरी बिसाल पैमाना पर आयोजित होला आ कुंभ मेला कहाला, एह समय लगभग एक करोड़ लोग एह गंगा-जमुना के संगम पर एकट्ठा हो जाला आ ई लोगन के दुनिया में सभसे बड़ समागम बन जाला।<ref name="Magh Mela">{{cite news|title=Hindus gather for the Kumbh Mela at the Ganges in India and Maha Shivaratri in Allahabad|url=http://www.telegraph.co.uk/news/picturegalleries/worldnews/7222387/pictures-Hindus-gather-for-the-Kumbh-Mela-in-India-and-Maha-Shivaratri-in-Nepal.html|publisher=The Daily Telegraph|accessdate=25 January 2011|date=12 February 2010}}</ref> इतिहासी रूप से महत्त्व के जगह बनारस खुद भी बा आ एकरे लगे सारनाथ भी बा<ref name=SARNATH>{{cite web|title=SARNATH GENERAL INFORMATION|url=http://varanasi.nic.in/tourist/tourist7.html|publisher=Tourism department of Varanasi|accessdate=8 July 2012}}</ref> जहाँ गौतम बुद्ध आपन पहिला उपदेस दिहले रहलें; एकरे उत्तर में गोरखपुर के आगे कुशीनगर भी बौद्ध धरम के लोग खातिर महत्व के अस्थान बा जहाँ बुद्ध के निधन भइल। सारनाथ में मौजूद [[अशोक स्तंभ|अशोक के खम्हा]] आ एकर सिंह मुकुट दुनो राष्ट्रीय महत्त्व के चीज बा। बनारस से लगभग 80 किमी के दूरी पर मौजूद [[गाजीपुर]] अपना गंगा घाट खातिर भी मशहूर बा आ हेइजे लार्ड कार्नवालिस के निधन भइल रहल आ उनुके मकबरा मौजूद बा।<ref name="Joon">{{cite book|author=Sanjeev Joon|title=Complete Guide for SSC|url=https://books.google.com/books?id=E9YfW2709psC&pg=RA2-PA93|accessdate=25 July 2012|publisher=Tata McGraw-Hill Education|isbn=978-0-07-070645-3|page=255}}</ref> राज्य में कई गो पक्षी बिहार भी बाने, जइसे एटा में, समसपुर में, आ [[बलियाँ]] में [[सुरहा ताल]]। राजधानी लखनऊ में भी कई सारा इतिहासी धरोहर भवन मौजूद बाने।<ref name=Monuments>{{cite web|title=List of Monuments - Uttar Pradesh|url=http://asi.nic.in/asi_monu_alphalist_uttarpradesh_lucknow.asp|publisher=Archaeological Survey of India|date=8 July 2012}}</ref><ref name="Bara Imambara">{{cite web|title=The historical monument called Bara Imambara of Lucknow that is also known as Asfi Imambara|url=http://www.lucknow.org.uk/tourist-attractions/bara-imambara.html|publisher=Lucknow online news|accessdate=8 July 2012}}</ref> इहाँ अवध काल के ब्रिटिश रेजीडेंसी के भवन अबहिन ले संरक्षित बा आ एकर जीर्णोद्धार भी कइल गइल बा। बड़ा आ छोटा इमामबाड़ा आ अउरी कई गो भवन बाने जिनहन के देखे लोग आवे ला। उत्तर प्रदेश में आगरा आ एकरे नजदीक में तीन गो [[बिस्व धरोहर स्थल|बिस्व धरोहर अस्थान]] बाने: [[ताज महल]], आगरा के किला आ फतेहपुर सीकरी। पर्यटन के बढ़ावा देवे खातिर इहाँ 1972 में पर्यटन डाइरेक्टरेट के स्थापना कइल गइल जेकर मुखिया एगो आइएएस अफसर होलें। एकरे बाद 1974 में उत्तर प्रदेश राज्य पर्यटन निगम के स्थापना कइल गइल जे पर्यटन से जुड़ल बानिज्यिक क्रियाकलाप के देखरेख करे ला।<ref name=autogenerated10>{{cite web|title=The Tourism Development Policy |url=http://www.up-tourism.com/about_tourism.htm |publisher=Department of Tourism, Uttar Pradesh |accessdate=8 जुलाई 2012 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20120614064428/http://www.up-tourism.com/about_tourism.htm |archivedate=14 जून 2012 }}</ref>
सारांश:
ई नोट कर लीं कि भोजपुरीपिडिया पर सगरी योगदान के दुसरा योगदानकर्ता लोगन द्वारा संपादित कइल जा सकेला, बदलल या हटावल जा सकेला। अगर आप ई नइखीं चाहत की राउर लिखल चीज के केहू भी बे-मोहछोह के संपादित क दे, तब ए के इहाँ मत डालीं।
रउआँ इहो वादा करत बानी की आप ई खुद लिखले बानी या फिर पब्लिक पहुँच में मौजूद या अइसने कौनों फ्री स्रोत से नकल कइले बानी (ढेर जानकारी खातिर
भोजपुरीपिडिया:कापीराइट सब
देखीं)।
बिना परमीशन के कॉपीराइट वाली चीज इहाँ कब्बो मत डालीं!
कैंसिल
संपादन में मदद
(नया विंडो में खोलीं)