Jump to content
Main menu
Main menu
move to sidebar
लुकवाईं
नेविगेशन
मुख्य पन्ना
हाल के बदलाव
अट्रेंडम पन्ना
मीडियाविकि के बारे में मदद
भोजपुरीपिडिया
खोज
खोजीं
Appearance
खाता बनाईं
खाता में प्रवेश
निजी औजार
खाता बनाईं
खाता में प्रवेश
Pages for logged out editors
learn more
योगदान
बातचीत
रसगुल्ला
(खंड) के संपादन कइल जात बा
पन्ना
बातचीत
भोजपुरी
पढ़ीं
संपादन करीं
स्रोत संपादित करीं
इतिहास देखीं
औजार
औजार
move to sidebar
लुकवाईं
Actions
पढ़ीं
संपादन करीं
स्रोत संपादित करीं
इतिहास देखीं
जनरल
इहाँ का जुड़ल बा
संबंधित बदलाव
खास पन्ना
पन्ना से जुड़ल जानकारी
Appearance
move to sidebar
लुकवाईं
चेतावनी:
रउआँ आपन खाता में प्रवेश नइखीं कइले। अगर रउआँ कौनों बदलाव करब त राउर आईपी पता सभके लउकी। अगर रउआ
खाता में प्रवेश करब
या
नया खाता बनाइब
तब, अउरी सुबिधा सब की संघे राउर संपादन के श्रेय भी राउर प्रयोगकर्तानाँव के मिली!
स्पैम-बिरोधी रोक (Anti-spam check) एके
मत
भरीं!
==इतिहास== ===उड़ीसा में उतपत्ती=== उड़ीसा के इतिहासकार लोग के अनुसार, रसगुल्ला के आबिस्कार पुरी के मंदिर में भइल, जहाँ एकरा के ''खीरमोहन'' कहल जाय, बाद में इहे बिकसित हो के रसगुल्ला के रूप लिहलस।<ref name="ToI_Bishwa_2015"/> बतावल जाला कि ई परंपरागत रूप से जगन्नाथ मंदिर में देवी लक्ष्मी के "भोग" लगावे खाती इस्तमाल होखे।<ref>{{cite news | date = 5 July 2009 | title = Trinity take 'adhar pana' on raths | url = http://www.newindianexpress.com/states/odisha/article90964.ece#.UytBYlcqQ0M | newspaper = The New Indian Express }}</ref> लोकल कथा-कहानी के मोताबिक, भगवान जगन्नाथ के नौ-दिन के यात्रा (रथ यात्रा) पर बिना बतवले निकस जाए के कारन लक्ष्मी जी नराज भ गइली। एकरे बाद ऊ मंदिर के जय बिजय द्वार बन क लिहली आ दोबारा उनके लवटे पर भीतर ढुके से रोक दिहली। लक्ष्मी के खुस करे खाती भगवान जगन्नाथ उनुका के रसगुल्ला के भोग लगवलें। ई रेवाज आज के समय में "बचानिका" के नाँव से मनावल जाला जे "नीलाद्री बिजय" (भगवान के लवटानी) के हिस्सा हवे, मने के देवता के रथ यात्रा के बाद मंदिर में वापसी के चीन्हा हवे।<ref>{{cite news | author = Subhashish Mohanty | date = 3 July 2012 | title = Lord placates wife with sweet delight | url = http://www.telegraphindia.com/1120703/jsp/odisha/story_15682727.jsp#.UytFEVcqQ0M}}</ref><ref>{{cite news | date = 26 July 2010 | title = Sweet and sermon return for deities | url = http://www.telegraphindia.com/1100726/jsp/orissa/story_12725909.jsp | newspaper = The Telegraph | location = Calcutta}}</ref> जगन्नाथ मंदिर पर रिसर्च करे वाला लोग, जइसे कि लक्ष्मीधर पूजापंडा आ जगबंधु पाधी नियर अनुसंधान करता लोग के कहनाम बा कि ई परंपरा आ रिवाज 12वीं सदी से चल आ रहल बा, ओही जमाना से जब वर्तमान मंदिर के निर्माण भइल।<ref name="ToI_citing_2015">{{cite news |author1=Mohapatra Bhattacharya |author2=Debabrata Kajari |date=31 July 2015 |title=Citing Rath ritual, Odisha lays claim to rasagulla, WB historians don't agree |url=http://timesofindia.indiatimes.com/city/bhubaneswar/Citing-Rath-ritual-Odisha-lays-claim-to-rasagulla-WB-historians-dont-agree/articleshow/48297818.cms |newspaper=Times of India|accessdate=1 अगस्त 2015}}</ref><ref name="Padhi2000">{{cite book | author=Jagabandhu Padhi | date=2000 | title=Sri Jagannatha at Puri | url=https://books.google.com/books?id=QHMeMwEACAAJ | publisher=S.G.N. Publications}}</ref> पूजापंडा के कहनाम भा कि नीलाद्री बिजय के जिकिर ''नीलाद्रि महोदय'' में मिले ला, जे शरत चंद्र मोहपात्रा के रचना हवे आ एकर समय 18अठारहवीं सदी हवे।<ref name="Mahapatra1994">{{cite book |author=Sarat Chandra Mahapatra |date=1994 |title=Car Festival of Lord Jagannath, Puri |url=https://books.google.com/books?id=sILXAAAAMAAJ |publisher=Sri Jagannath Research Centre}}</ref>{{page needed|date=जुलाई 2017}}<ref name="ToI_citing_2015"/> महापात्रा के अनुसार, कई गो मंदिर ग्रंथ सभ में, जे 300 बरिस से जादे पुरान बाड़ें, एह बात के सबूत मिले ला कि पुरी में रसगुल्ला चढ़ावल जाय।<ref>{{cite news |author=Debabrata Mohapatra |date= 29 July 2007 |title=Researchers Claim Rasgullas Were Born In Puri |newspaper=दि टाइम्स ऑफ इंडिया}}</ref> लोककथा के मोताबिक, भुबनेश्वर के कुछ दूर पर मौजूद पहाला गाँव में बहुत गाई रहलीं सऽ आ गाँव के लोग इफरात दूध होखे के कारन फाजिल बचल दूध के बिग दे जब ऊ खराब हो जाय। जब जगन्नाथ मंदिर के एगो पुजारी ई देखलें तब उहे ओह गाँव के लोगन के दूध फार के छेना बनावे के तरीका सिखवलें आ रसगुल्ला बनावे के बिधी बतवलें। पहाला बाद में एह इलाका के सभसे बड़ छेना के बनल मिठाई के बजार के रूप में बिकसित भइल।<ref>{{cite news |author=Madhulika Dash |date=11 September 2014 |title=The Food Story: How India’s favourite sweet dish rosugulla was born |url=http://indianexpress.com/article/lifestyle/food-wine/the-food-story-how-indias-favourite-sweet-dish-rosugulla-was-born/ |newspaper = Indian Express}}</ref> बंगाली पकवान बिसेसग्य पृथा सेन के मोताबिक, 18वीं सदी के बिचला दौर में बहुत सारा ओडिया महाराज (खाना पकावे वाला) लोग बंगाली घरन में ई काम करें आ उहे लोग एह मिठाई के साइद बंगाल में लोगन ले चहुँपावल।<ref name="ToI_Bishwa_2015">{{cite news |author=Mitra Bishwabijoy |date=6 July 2015 |title=Who invented the rasgulla? |url=http://timesofindia.indiatimes.com/life-style/food/food-features/Who-invented-the-rasgulla/articleshow/47909754.cms |newspaper=Times of India |accessdate=2 अगस्त 2015}}</ref> एगो दूसर थियरी के मोताबिक बंगाल से पुरी के जात्रा करे वाला लोग उहाँ से एह मिठाई के रेसिपी 19वीं सदी में ले आइल।<ref name = "gastr">{{cite journal |author=Michael Krondl |date=Summer 2010 |title=The Sweetshops of Kolkata |journal=Gastronomica |volume=10 |issue=3 |pages=58–65 |doi=10.1525/gfc.2010.10.3.58}}</ref> ऊपर बतावल, उडीसा में उतपत्ती के सिद्धांत के बंगाली इतिहासकार लोग खंडन करे ला। खाना आ पकवान के इतिहासकार के टी आचार्य आ चित्रा बनर्जी के अनुसार भारत में सत्रहवीं सदी के पहिले छेना आ पनीर नियर चीज के कौनों संदर्भ ना मिले ला। दूध से बने वाली मिठाई सभ मुख्य रूप से खोवा से बनावल जायँ आ ई पुर्तगाली परभाव के बाद सुरू भइल जब पनीर आ छेना के भारत में इस्तेमाल सुरू भइल, छेना के मिठाई बने लागल। एही से, ई बहुत असंभव बात बुझाला कि जगन्नाथ मंदिर में बारहवीं सदी में छेना के मिठाई के भोग लागत रहल होखे।<ref>{{cite news |author=Shoaib Daniyal |date=4 अगस्त 2015 |title=Who Deserves Credit For The Rasgulla? Bengalis, Odiyas...Or The Portuguese? |url=http://www.kashmirobserver.net/news/opinion/who-deserves-credit-rasgulla-bengalis-odiyasor-portuguese |newspaper=Kashmir Observer |archive-url=https://web.archive.org/web/20151009143538/http://www.kashmirobserver.net/news/opinion/who-deserves-credit-rasgulla-bengalis-odiyasor-portuguese |archive-date=9 अक्टूबर 2015}}</ref> नबीन चंद्र दास के पीढ़ी में भइल अनामिक राय आ इतिहासकार हरिपद भौमिक के कहल बा कि मंदिर के सुरुआती रिकार्ड सभ में बर्णित ''छप्पन भोग'' में ले रसगुल्ला के जिकिर नइखे; एह मिठाई के नाँवें बंगाल में ईजाद भइल। इनहन लोग के एगो अउरी तर्क इहो बा कि देवता के फाटल दूध के कौनों चीज चढ़ावल एक तरह से धर्मबिपरीत आचरण होखी।<ref name="ToI_citing_2015"/> हालाँकि, माइकल क्रोंडल के तर्क बा कि हिंदू देवता लोग से जुड़ल रिवाज आ नियम सभ में इलाका अनुसार काफी बदलाव रहल बा ई संभव बा कि आज जहाँ ओडिशा बा हो इलाका में एह किसिम के कौनों प्रतिबंध ना रहल होखे।<ref name="Michael_2011">{{cite book |author=Michael Krondl |year=2011 |title=Sweet Invention: A History of Dessert |url=https://books.google.ca/books?id=gN6ySQnUnfwC&lpg=PA53 |publisher=Chicago Review Press |pages=55–59 |isbn=978-1-55652-954-2}}</ref> असित मोहंती, जे जगन्नाथ पंथ आ परंपरा सभ पर एगो ओडिया अनुसंधान कर्ता बाड़ें, हवाला देलें कि एह मिठाई के ''रसगोला'' नाँव से जिकिर 15वीं सदी के ग्रंथ ''जगमोहन रामायण'' में आइल बा जेकर रचइता बलराम दास रहलें।<ref>{{cite news |title=Hopes for Rasagola Origin in Odisha Revived |url=http://www.dailypioneer.com/state-editions/bhubaneswar/hopes-for-rasagola-origin-in-odisha-revived.html |newspaper=The Pioneer |date=15 July 2016 |accessdate=20 July 2016}}</ref> एह पाठ में रसगोला के जिकिर बा आ अउरी मिठाई सभ के भी जे ओडिशा में बनें। छेना से बने वाली अउरी कई मिठाई सभ के भी जिकिर बा, जइसे कि ''छेनापुरी'', ''छेनालड्डू'' आ ''रसाबली''।<ref>{{cite book |last=Ramayana |first=Jagamohan |title=Ramayana |publisher=Balaram Das |location=Ajodhya Kanda}}</ref><ref>{{cite book |last1=Typical selections from Oriya Literature |title=Ramayana |publisher=B.C. Mazumdar |page=84}}</ref> एगो अउरी पुरान ग्रंथ ''प्रेमपंचामृत'' जेकर रचइता भूपति रहलें, एहू में छेना कि जिकिर होखे के बात बतावल जाला।<ref>{{cite book |author=Purnachandra Bhasakosha |title=Chalha |url=http://dsalsrv02.uchicago.edu/cgi-bin/philologic/contextualize.pl?p.15.praharaj.1121967 |publisher=G. C. Praharaj |page=2594 |accessdate=20 July 2016}}</ref> ई तर्क दिहल जाला कि ओडिशा में छेना बनावे के बिधी पुर्तगाली लोग के आवे से बहुत पहिले से चलन में रहल। === बंगाल में उतपत्ती === इस्पंज नियर आ उज्जर रसगुल्ला के बारे में मानल जाला कि आज के समय के [[पच्छिम बंगाल]] के [[कलकत्ता]] शहर (ओह समय के बंगाल) में पहिली बेर 1868 में इहाँ के हलुआई नबीन चंद्र दास द्वारा लोग के सोझा ले आइल गइल।<ref>{{cite book |last= |first= |authorlink= |date=1976 |title=Samsad Bangla Charitabhidhan |edition=1st |url=https://archive.org/stream/SamsadBanglaCharitabhidhan/Samsad-Bangla-Charitabhidhan#page/n237/mode/2up |access-date=February 23, 2018|editor-last=Subodh Chandra |editor-first=Sengupta |publisher=Sahitya Samsad|location=Kolkata|page=240}}</ref> दास छेना आ सुज्जी के मेरवन के चीनी के चाशनी में पका के बनावे सुरू कइलेन जबकि एकरे पहिले ऊ अपना मूल दोकान में, जे सूतानाती (अब बागबजार) में रहल बिना सुज्जी वाला रसगुल्ला बनावें। उनके बाद के पीढ़ी के लोग ई दावा करे ला कि उनके ई रेसिपी एकदम ओरिजनल रहल, बाकी एगो दूसर मत के अनुसार ऊ उड़ीसा के परंपरागत रेसिपी में बदलाव भर कइलेन जवना से कि ई ढेर टिकाऊ बन सके।<ref>{{cite news | author = Sankar Ray | date = 31 July 2011 | title = Where is the creativity that gave us the Rosogolla? | url = http://www.dnaindia.com/lifestyle/report-where-is-the-creativity-that-gave-us-the-rosogolla-1571196 | newspaper = DNA (newspaper)}}</ref> [[File:Bengali Sweets.svg|thumb|Bengali Sweets]] एकरे बादो, एगो अउरी थियरी ई बा कि सुज्जी वाला रसगुल्ला पहिलहीं बंगाल में बने, केहू अउरी एकरा के आबिस्कार कइल, आ दास एकरा के बस पापुलर क दिहलें। ''बाग्लार खबर'' (1987) में पकवान के इतिहासकार प्रणब राय के दावा रहल कि केहू ब्रज मोहन नाँव के आदमी कलकत्ता हाई कोर्ट के लगे 1866 में रसगुल्ला लोग के सोझा ले आइल, दास के दुकान पर एकरा बिकाए सुरू होखे के दू बरिस पहिलहीं।<ref name="Michael_Oxford">{{cite book |url=https://books.google.ca/books?id=R1bCBwAAQBAJ&lpg=PA580 |title=The Oxford Companion to Sugar and Sweets |author=Ishita Dey |editor=Michael Krondl|publisher= |pages=580–581 |display-editors=etal}}</ref> साल 1906 में, पंचानन बंधोपाध्याय के लिखनी बा की रसगुल्ला उनईसवीं सदी में हरधन मोइरा, फुलिया के हलुआई, द्वारा पहिली बेर बनावल गइल जे राणाघाट के पाल चौधुरी लोग खातिर काम करें।<ref>{{cite news |date=29 September 2014 |title=The sweet legacy of Durga Puja |url=http://timesofindia.indiatimes.com/life-style/food/The-sweet-legacy-of-Durga-Puja/articleshow/43790152.cms |newspaper=दि टाइम्स ऑफ इंडिया}}</ref> बंगाल के हलुआइ समुदाय के एगो अखबार ''मिष्ठिकथा'' के हवाला से बतावल जाला कि अउरी कई गो हलुआई लोग अइसन मिठाई बनावे आ इनहन के नाँव अलग-अलग रहल जइसे कि ''गोपालगोला'' (बर्दवान जिला के गोपाल मोइरा द्वारा बनावल आ बेचल जाय), ''जतिनगोला'', ''भबानीगोला'' आ ''रसुगोल्ला''।<ref name="Michael_Oxford"/> पकवान आ भोजन के इतिहासकार माइकल क्रोंडल के कहनाम बा कि एक उत्पत्ती जवन भी होखे, ई बहुत संभव बा कि रसगुल्ला नबीन चंद्र दास के पहिले से बनत रहल। दास के उत्तराधिकारी लोग के चलावल जाए वाली कंपनी के एगो बोशर में ई हिंट मिले ला की: "ई बतावल मुस्किल बा कि अइसन मिळत जुलत मिठाई के कौनों अनगढ़ रूप ओह जमाना में कहीं अउरी रहल कि ना। अगर अइसन कुछ रहबो कइलें, ऊ नबीन चंद्र के क्वालिटी से मैच करे वाला ना रहलें, आ बंगाली थाली में रूचि जगावे में बिफल होखे के कारन, ऊ समय के साथ बिलुप्त भ गइलें।"{{efn|मूल कोटेशन: "it is hard to tell whether or not cruder versions of similar sweets existed anywhere at that time. Even if they did, they did not match the quality of Nobin Chandra, and having failed to excite the Bengali palate, they slipped into oblivion."<ref name="Michael_2011"/>}} भगवानदास बागला, एगो मारवाड़ी बिजनेसमैन आ नबीन चंद्र दास के गाहक, दास की दुकान से बहरें दूर-दूर ले एह मिठाई के पापुलर कइलेन जे एकर भारी मात्रा में आडर दें।<ref>{{cite web |url=http://www.rediff.com/business/slide-show/slide-show-1-how-the-rasogolla-became-a-global-name/20111116.htm?print=true |title=How the rasogolla became a global name! |date=16 November 2011 |publisher=rediff.com }}</ref> === आधुनिक पापुलरिटी === साल 1930 में, नबीन चंद्र दास के बेटा कृष्ण चंद्र दास (के॰ सी॰ दास) भैक्यूम पैकिंग के सुरुआत कइलेन आ कैन (टीना के डब्बा) में पैक कइल रसगुल्ला दूर-दूर ले चहुँपे सुरू भइल आ कलकत्ता के बहरें पापुलर होखे सुरू भ गइल। बाद में ई भारत के बाहर ले पापुलर भइल।<ref name="IE_sticky_2011">{{cite news | author = Piyasree Dasgupta | date = 29 अक्टूबर 2011 | title = Sticky Sweet Success | url = http://archive.indianexpress.com/news/sticky-sweet-success/867051/0 | publisher = Indian Express }}</ref> कृष्ण चंद्र दास के लइका शारदा चरन दास के॰ सी॰ दास प्रा लि के अस्थापना 1946 में कइलेन।<ref name="GHOSH2014">{{cite book |author=Bishwanath Ghosh |title=Longing, Belonging: An Outsider At Home In Calcutta |url=https://books.google.com/books?id=C4obBQAAQBAJ&pg=PT177 |date=29 अक्टूबर 2014 |publisher=Westland |isbn=978-93-84030-60-5 |page=177 }}</ref> शारदा चरन के सभसे छोट बेटा, देबेन्द्र नाथ एकरे बाद, के॰ सी॰ दास ग्रैंड संस के अस्थापना 1956 में कइलेन। आजु के समय में कैन में बंद रसगुल्ला पूरा भारत, पाकिस्तान आ बांग्लादेस में उपलब्ध बा आ पूरा दुनिया में जहाँ भी भारतीय उपमहादीप के सामान बेचे वाली किराना के दुकान बाड़ी ओहू जे मिले ला। नैपाल में ई रसगुल्ला ''रसभरी'' के नाँव से पापुलर बाटे।<ref name="Alan2006">{{cite book | author=Alan Davidson | title=The Oxford Companion to Food | url=https://books.google.com/books?id=pZ-1AQAAQBAJ&pg=PT1880 | date=21 September 2006 | publisher=OUP Oxford | isbn=978-0-19-101825-1 | pages=1880 }}</ref> एगो खबर के मोताबिक भारत के अंतरिक्ष कार्यक्रम चलावे वाली एजेंसी [[इसरो]] एह रसगुल्ला सभ के डीहाइड्रेटेड (पानी सुखावल) वर्शन बनावे पर काम क रहल बा जेवना से ई अंतरिक्ष यात्री लोग खाती ले जाइल जा सके।<ref>{{cite news |author=Ram Kumar Ramaswamy |date=16 जून 2012 |title=Isro astronauts to savour idlis, rasgullas in space |url=http://archive.asianage.com/hyderabad/isro-astronauts-savour-idlis-rasgullas-space-187 |newspaper=Asian Age}}</ref>
सारांश:
ई नोट कर लीं कि भोजपुरीपिडिया पर सगरी योगदान के दुसरा योगदानकर्ता लोगन द्वारा संपादित कइल जा सकेला, बदलल या हटावल जा सकेला। अगर आप ई नइखीं चाहत की राउर लिखल चीज के केहू भी बे-मोहछोह के संपादित क दे, तब ए के इहाँ मत डालीं।
रउआँ इहो वादा करत बानी की आप ई खुद लिखले बानी या फिर पब्लिक पहुँच में मौजूद या अइसने कौनों फ्री स्रोत से नकल कइले बानी (ढेर जानकारी खातिर
भोजपुरीपिडिया:कापीराइट सब
देखीं)।
बिना परमीशन के कॉपीराइट वाली चीज इहाँ कब्बो मत डालीं!
कैंसिल
संपादन में मदद
(नया विंडो में खोलीं)