Jump to content
Main menu
Main menu
move to sidebar
लुकवाईं
नेविगेशन
मुख्य पन्ना
हाल के बदलाव
अट्रेंडम पन्ना
मीडियाविकि के बारे में मदद
भोजपुरीपिडिया
खोज
खोजीं
Appearance
खाता बनाईं
खाता में प्रवेश
निजी औजार
खाता बनाईं
खाता में प्रवेश
Pages for logged out editors
learn more
योगदान
बातचीत
गंगा
(खंड) के संपादन कइल जात बा
पन्ना
बातचीत
भोजपुरी
पढ़ीं
संपादन करीं
स्रोत संपादित करीं
इतिहास देखीं
औजार
औजार
move to sidebar
लुकवाईं
Actions
पढ़ीं
संपादन करीं
स्रोत संपादित करीं
इतिहास देखीं
जनरल
इहाँ का जुड़ल बा
संबंधित बदलाव
खास पन्ना
पन्ना से जुड़ल जानकारी
Appearance
move to sidebar
लुकवाईं
चेतावनी:
रउआँ आपन खाता में प्रवेश नइखीं कइले। अगर रउआँ कौनों बदलाव करब त राउर आईपी पता सभके लउकी। अगर रउआ
खाता में प्रवेश करब
या
नया खाता बनाइब
तब, अउरी सुबिधा सब की संघे राउर संपादन के श्रेय भी राउर प्रयोगकर्तानाँव के मिली!
स्पैम-बिरोधी रोक (Anti-spam check) एके
मत
भरीं!
==इतिहास== [[सिंधु घाटी सभ्यता#देर हड़प्पा|देर हड़प्पा]] काल, लगभग हड़प्पाई बस्ती सभ के पूरुब ओर फइलाव शुरू भइल। ई बिस्तार [[सिंधु नदी]] के थाला से गंगा-जमुना दुआबा की ओर भइल हालाँकि ई मानल जाला की ई फइलाव गंगा पार कइ के एकरे पूरबी किनारे ले ना भइल। ईसा पूर्व दूसरे सहस्राबदी में जब हड़प्पा के पतन होखे शुरू भइल तब भारत में सभ्यता के केंद्र सिंधु घाटी से घुसुक के गंगा घाटी की ओर आवे शुरू हो गइल।<ref name="McIntosh2008">{{cite book|last=मैकिंटोश|first=जेन|title=The ancient Indus Valley: new perspectives|url=https://books.google.com/books?id=1AJO2A-CbccC&pg=PA99|accessdate=2 दिसंबर 2015|year=2008|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-57607-907-2|pages=99–101}}</ref> इहो अनुमान बतावल जाला की बाद के हड़प्पा बस्ती सभ आ गंगा थाला के इंडो आर्य संस्कृति आ वैदिक संस्कृति में कड़ी जुड़ल होखे। ई नदी भारत के सभसे लमहर नदी बा।<ref>{{cite web|title=Largest, Longest, Highest and Smallest In India|url=http://www.onlinegkguide.com/2008/09/07/largest-longest-highest-and-smallest-in-india/|publisher=http://www.onlinegkguide.com|accessdate=2 दिसंबर 2015}}</ref> शुरुआत के ''[[ऋग्वेद]]'' के जमाना के [[वैदिक संस्कृति]] के समय सिंधु नदी आ [[सरस्वती नदी]] प्रमुख पवित्र नदी रहलीं न की गंगा। बाकी बाद के [[वेद|बेद कुल]] में गंगा के ढेर महत्व मिलल बा।<ref>{{cite journal | title=The Image of the Barbarian in Early India| author=Romila Thapar| journal=Comparative Studies in Society and History|date=अक्टूबर 1971| volume=13|issue=4|pages=408–436|publisher=Cambridge University Press|jstor=178208|quote=The stabilizing of what were to be the Arya-lands and the mleccha-lands took some time. In the Rg Veda the geographical focus was the sapta-sindhu (the Indus valley and the Punjab) with Sarasvati as the sacred river, but within a few centuries drya-varta is located in the Gariga-Yamfna Doab with the Ganges becoming the sacred river. (page 415)| doi=10.1017/s0010417500006393}}</ref> बाद में गंगा के मैदान कई बहुत प्रभावशाली साम्राज्यन के क्षेत्र बनल जइसे की [[मौर्य साम्राज्य]] से ले के [[मुगल राज]]।<ref name="Britannica"/><ref>{{cite journal | title=From the Mediterraneanto the Indian Ocean: Medieval History in Geographic Perspective| author=आंद्रेई विंक| journal=Comparative Studies in Society and History| year=जुलाई 2002| volume=44 | issue = 3| page=423| doi=10.1017/s001041750200021x}}</ref> [[मेगस्थनीज]] पहिला अइसन यूरोप के यात्री रहे जे गंगा के बर्णन कर के पच्छिमी लोगन के एकर जानकारी दिहलें।<ref>{{cite journal | title=Alexander and the Ganges| author=W. W. Tarn| journal=The Journal of Hellenic Studies| year=1923| volume=43 | issue = 2| pages=93–101| jstor=625798}}</ref> बंगाल में 1809 के बरसात के सीजन में <ref>[http://www.bihargatha.in/courses-of-the-rivers-of-bihar-in-1810-11-ad/ganga-flowing-in-bihar-about-200-years-ago lower channel of the Bhagirathi]</ref>, भागीरथी के निचला चैनल बंद हो गइल रहे बाकी अगिला साल ई पूरा खुल गइल आ फिर पहिलहीं नियर हो गइल। 1951 में भारत आ बांग्लादेस (तब ई [[पुरबी पाकिस्तान]] रहे) की बीच [[गंगा जल बँटवारा|पानी बंटवारा खातिर बिबाद]] शुरू हो गइल जब भारत फरक्का में बैराज बनावे के मंशा जाहिर कइलस। 1975 में पूरा होखे वाले एह बैराज के मूल मकसद {{convert|1100|m3/s|abbr=on}} पानी भागीरथी-हुगली में ले जाये के रहे जे से [[कलकत्ता बंदरगाह]] के काम चालू रहे आ जहाज आवे जाए में दिक्कत न होखे। ई मान लिहल गइल की सबसे सूखा सीजन में भी गंगा में कम से कम {{convert|1400|to|1600|m3/s|abbr=on}} पानी जरूर रही आ एह तरे {{convert|280|to|420|m3/s|abbr=on}} पानी पूरबी पाकिस्तान खातिर बच जाई।<ref name="SalmanUprety2002">{{cite book|last1=Salman|first1=Salman M. A.|last2=Uprety|first2=Kishor|title=Conflict and cooperation on South Asia's international rivers: a legal perspective|url=https://books.google.com/books?id=8GEr4fyDbqgC&pg=PA135|accessdate=2 दिसंबर 2015|year=2002|publisher=World Bank Publications|isbn=978-0-8213-5352-3|pages=136–137}}</ref> पूरबी पाकिस्तान एह पर ऑब्जेक्शन क के बिबाद क दिहल। अंत में 1996 में जा के भारत आ बांग्लादेस के बीच एगो 30-साला समझौता भइल। एह समझौता के शरत बहुत कुछ बा बाकी संछेप।में कहल जाय त अगर फरक्का में {{convert|2000|m3/s|abbr=on}} से कम पानी रही त दोनों देस 50% पानी बाँट लिहें जेवना से कम से कम {{convert|1000|m3/s|abbr=on}} दस-दस साल खातिर पारी-पारा दूनों के मिले। हालाँकि, अगिलीये साल फरक्का में पानी के लेबल इतिहासी रूप से नीचे चल गइल। मार्च 1997 में बांग्लादेस में गंगा के बहाव अपना सभसे निचला लेबल ले पहुँच गइल आ {{convert|180|m3/s|abbr=on}} हो गइल आ ए समझौता के पालन लगभग असम्भव हो गइल। बाद की साल में कम पानी के सीजन में बहाव के मात्रा नार्मल हो गइल बाकी समस्या के समाधान खातिर कोसिस जारी बा। एक ठे योजना ई बा की [[ढाका]] के पच्छिम में, [[पंग्सा उपजिला|पंग्सा]] में, एगो अउरी बैराज बनावल जाय। ई बैराज बांग्लादेश के आपन हिस्सा के पानी के अउरी बेहतर ढंग से इस्तेमाल करे में सहायक होखी।<ref name="SalmanUprety2002">{{cite book|last1=Salman|first1=Salman M. A.|last2=Uprety|first2=Kishor|title=Conflict and cooperation on South Asia's international rivers: a legal perspective|url=https://books.google.com/books?id=8GEr4fyDbqgC&pg=PA172|accessdate=27 अप्रैल 2011|year=2002|publisher=World Bank Publications|isbn=978-0-8213-5352-3|pages=172, 178–187}}</ref><ref name="GangesTreaty1996">{{cite book|last1=Salman|first1=Salman M. A.|last2=Uprety|first2=Kishor|title=Conflict and cooperation on South Asia's international rivers: a legal perspective|url=https://books.google.com/books?id=8GEr4fyDbqgC&pg=PA387|accessdate=27 अप्रैल 2011|year=2002|publisher=World Bank Publications|isbn=978-0-8213-5352-3|pages=387–391|quote=Treaty Between the Government of the Republic of India and the Government of the People's Republic of Bangladesh on Sharing of the Ganga/Ganges Waters at Farakka.}}</ref>
सारांश:
ई नोट कर लीं कि भोजपुरीपिडिया पर सगरी योगदान के दुसरा योगदानकर्ता लोगन द्वारा संपादित कइल जा सकेला, बदलल या हटावल जा सकेला। अगर आप ई नइखीं चाहत की राउर लिखल चीज के केहू भी बे-मोहछोह के संपादित क दे, तब ए के इहाँ मत डालीं।
रउआँ इहो वादा करत बानी की आप ई खुद लिखले बानी या फिर पब्लिक पहुँच में मौजूद या अइसने कौनों फ्री स्रोत से नकल कइले बानी (ढेर जानकारी खातिर
भोजपुरीपिडिया:कापीराइट सब
देखीं)।
बिना परमीशन के कॉपीराइट वाली चीज इहाँ कब्बो मत डालीं!
कैंसिल
संपादन में मदद
(नया विंडो में खोलीं)