Jump to content
Main menu
Main menu
move to sidebar
लुकवाईं
नेविगेशन
मुख्य पन्ना
हाल के बदलाव
अट्रेंडम पन्ना
मीडियाविकि के बारे में मदद
भोजपुरीपिडिया
खोज
खोजीं
Appearance
खाता बनाईं
खाता में प्रवेश
निजी औजार
खाता बनाईं
खाता में प्रवेश
Pages for logged out editors
learn more
योगदान
बातचीत
उत्तर प्रदेश
(खंड) के संपादन कइल जात बा
पन्ना
बातचीत
भोजपुरी
पढ़ीं
संपादन करीं
स्रोत संपादित करीं
इतिहास देखीं
औजार
औजार
move to sidebar
लुकवाईं
Actions
पढ़ीं
संपादन करीं
स्रोत संपादित करीं
इतिहास देखीं
जनरल
इहाँ का जुड़ल बा
संबंधित बदलाव
खास पन्ना
पन्ना से जुड़ल जानकारी
Appearance
move to sidebar
लुकवाईं
चेतावनी:
रउआँ आपन खाता में प्रवेश नइखीं कइले। अगर रउआँ कौनों बदलाव करब त राउर आईपी पता सभके लउकी। अगर रउआ
खाता में प्रवेश करब
या
नया खाता बनाइब
तब, अउरी सुबिधा सब की संघे राउर संपादन के श्रेय भी राउर प्रयोगकर्तानाँव के मिली!
स्पैम-बिरोधी रोक (Anti-spam check) एके
मत
भरीं!
==बनस्पति आ जियाजंतु== {| class="toccolours" style="margin:1em; float:right; width:25%;" |+ '''उत्तर प्रदेश के राजकीय चीन्हा'''<ref>{{cite web |url=http://www.pannatigerreserve.in/kids/state.htm |title=State Animal, Bird, Tree and Flower |website=Panna Tiger Reserve |accessdate=29 अगस्त 2014}}</ref><ref name="dance">{{cite web|title=Music & Dance |url=http://uptourism.gov.in/pages/top/experience/top-experience-music-and-dance |website= uptourism.gov.in |publisher=''Uttar Pradesh Tourism''|accessdate=3 मार्च 2017}}</ref> |- | '''राजकीय पशु''' | बारहसिंगा || [[File:The barasingha.jpg|50px]] |- | '''राजकीय पक्षी''' | [[सारस]] || [[File:Grus antigone Luc viatour.jpg|50px]] |- | '''राजकीय वृक्ष''' | अशोक || [[File:Ashoka (Polyalthia longifolia) flowers W IMG 7050.jpg|50px]] |- | '''राजकीय फूल''' | पलाश || [[File:STS 001 Butea monosperma.jpg|50px]] |- | '''राजकीय नाच''' | कत्थक || [[File:Kathak 3511900193 986f6440f6 b retouched.jpg|50px]] |- | '''राजकीय खेल''' | हाकी || [[File:Field hockey.jpg|50px]] |} {{Multiple image | align = left | direction = vertical | header = | header_align = left/right/center | header_background = | footer = | footer_align = left/right/center | footer_background = | width = 220 | image1 = Ganges calling.jpg|thumb | width1 = | alt1 = | caption1 = [[तराई]] के इलाका | image2 = Gavialis gangeticus, ZOO Praha 045.jpg|thumb | width2 = | alt2 = | caption2 =[[घड़ियाल]] (''Gavialis gangeticus'') [[गंगा नदी]] में पावल जाला }} राज्य में प्राकृतिक संसाधन पर्याप्त रूप से मौजूद बा।<ref name=Flora>{{cite web|title=Uttar Pradesh Forest Corporation |url=http://www.upforestcorporation.in/Default.aspx |publisher=Forest department uttar pradesh |accessdate=23 जुलाई 2012 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130120145111/http://www.upforestcorporation.in/Default.aspx |archivedate=20 January 2013 |df= }}</ref> साल 2011 में राज्य में कुल दर्ज कइल गइल बन क्षेत्र {{convert|16583|km2|sqmi|abbr=on}} रहे जे राज्य के कुल भूगोली रकबा के 6.88% इलाका पर बिस्तार लिहले रहल।<ref name="fsiwbforest">{{cite web|url=http://www.fsi.org.in/cover_2011/uttarapradesh.pdf|format=PDF|title=Forest and tree resources in states and union territories: Uttar Pradesh|work=India state of forest report 2009|publisher=Forest Survey of India, Ministry of Environment & Forests, Government of India|accessdate=4 मार्च 2012}}</ref> तेजी से बनकटाई आ जानवरन के शिकार के बावजूद अभिन ले राज्य में बनस्पति आ जियाजंतु के मामिला में भरपूर बिबिधता देखे के मिले ला। कई प्रकार के फेड़न के प्रजाति, बिबिध छोट-बड़ मैमल, रेप्टाइल आ कीड़ा-मकोड़ा के प्रजाति ऊपरी समशीतोष्ण जंगली इलाका में पावल जालीं। कई प्रकार के पौधा जंगली रूप से पावल जालें जे जड़ी-बूटी के तौर पर इस्तेमाल होलें<ref>{{cite web|url=http://bsienvis.nic.in/medi.htm#Balanites |title=Aegyptica |publisher=Bsienvis.nic.in |accessdate=21 September 2009 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20090506192204/http://bsienvis.nic.in/medi.htm |archivedate=6 May 2009 }}</ref> आ एह तरह के दवा-बीरो वाला पौधा सभ के ब्यापारिक रूप से भी उपजावल जाला। तराई-दुआर इलाका में चारा के रूप में इस्तेमाल होखे वाली घास भी मिले ले आ कागज उद्योग में इस्तेमाल होखे वाली घास भी। नम-पतझड़ वाला फेड़ सभ गंगा के मैदान में नदी के किनारे वाला इलाका में पावल जालें। ई मैदान बिबिध प्रकार के कीरा-बिच्छी आ अन्य रेंगे वाला जंतु सभ के आवास भी हवे। गंगा आ अन्य नद्दी सभ में बिबिध प्रजाति के मछरी आ खेखड़ा, झींगा, डोंका इत्यादि भी मिले लें। बिंध्य इलाका आ पठारी भाग में बब्बुर आ औरी अइसने सूखा इलाका के फेड़ मिले लें। चिंकारा पुराना समय में बहुत पावल जाय आ नीलगाय अभिन भी बहुत संख्या में मिले लीं।<ref name=animals>{{cite web|title=Bird Sanctuary |url=http://www.up-tourism.com/destination/wild_life/wild_life.htm |publisher=U.P tourism |accessdate=23 July 2012 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20120704191031/http://www.up-tourism.com/destination/wild_life/wild_life.htm |archivedate=4 July 2012 }}</ref><ref name=Predominant>{{cite web|title=Sanctuary Park in U.P |url=http://www.up-tourism.com/destination/wild_life/places_of_interest.htm#Suhelva |publisher=U.P tourism |accessdate=23 July 2012 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20120718025605/http://www.up-tourism.com/destination/wild_life/places_of_interest.htm |archivedate=18 July 2012 }}</ref> पूरा मैदानी इलाका में उष्णकटिबंधीय पतझड़ वाली बनस्पति मिले ले आ जमीन ले भरपूर घाम के पहुँच के चलते घास आ झाड़ीदार पौधा भी खूब पावल जालें।<ref name="Vegetation and Flora">{{cite web|title=Few patches of natural forest|url=http://upgov.nic.in/upwealth.aspx|publisher=State government of Uttar Pradesh|accessdate=22 July 2012}}</ref> खेती बदे, प्राचीन समय में मैदानी इलाका के जंगल सभ के साफ़ कइल गइल आ अब कहीं-कहीं कुछ टुकड़ा बचल बाने जहाँ प्राकृतिक जंगल होखे। दक्खिनी हिस्सा में पठारी भाग में अइसन कुछ इलाका बचल बाने जहाँ कांटेदार पौधा आ सूखा इलाका वाली झाडी के इलाका पथरीला जमीन होखे के कारण साफ़ नइखे कइल गइल।<ref name="Thorny Forest">{{cite web|last=The Forests and biodiversity|first=in UP are important in many ways|title=Miscellaneous Statistics|url=http://upenvis.nic.in/Database/Forest_838.aspx|publisher= Ministry of Environment and Forests|accessdate=22 July 2012}}</ref> अइसन जंगल कम बरखा वाला क्षेत्र (50–70 सेमी), आ औसत तापमान 25-27 °C आ कम नमी वाला क्षेत्र में बाने। उत्तर प्रदेश में चिरई सभ के बिबिध प्रजाति मिले लीं।<ref name=Avifauna>{{cite web|title=Conservation of the Avifauna|url=http://ww.orientalbirdclub.org/publications/forktail/14pdfs/Javed-Dudwa.pdf|publisher=[[Dudhwa National Park]]|accessdate=20 July 2012}}</ref> प्रमुख प्रजाति में [[घरेलू गौरइया]], मैना, गंगा मैना, पंडुक, कबूतर, मोर, सुग्गा, कोयल, बुलबुल, चोंचा, मछरेंगा, कठफोड़वे, आ अउरी कई चिरई गिनावल जा सके लीं। राज्य में बखीरा, चंबल, चंद्रप्रभा, हस्तिनापुर, कैमूर आ सुरहा ताल नियर कई गो पक्षी-बिहार स्थापित कइल गइल बाने।<ref name="sanctuaries">{{cite web|title=Major wildlife sanctuaries and reserves of Uttar Pradesh|url=https://sites.google.com/site/viveklpm/wild-and-zoo-animal-care-and-management/major-wildlife-sanctuaries-and-reserves-in-india/major-wildlife-sanctuaries-and-reserves-of-uttar-pradesh|publisher=''sites.google.com''|accessdate=4 February 2017}}</ref><ref name="Bakhira">{{cite web |title= Bakhira Bird Sanctuary |url= http://upforest.gov.in/StaticPages/bakhirabird_Home.aspx |website= upforest.gov.in |publisher=''UP Forest and Wildlife Department''|accessdate=4 February 2017}}</ref><ref name="Chambal Gharial">{{cite web |title= National Chambal Gharial Wildlife Sanctuary|url=http://nationalchambalsanctuary.in/|publisher=''National Chambal Sanctuary''|accessdate=4 February 2017}}</ref><ref name="Chandra Prabha">{{cite web|title=Chandra Prabha Wildlife Sanctuary And Picnic Spots |url= http://www.uptourism.gov.in/pages/top/explore/top-explore-chandra-prabha |website= uptourism.gov.in |publisher=''Uttar Pradesh Tourism'' |accessdate= 4 February 2017}}</ref><ref name="Hastinapur Wild Life">{{cite web |title= Hastinapur Wild Life Sanctuary |url= http://upforest.gov.in/STATICpages/hastinapurwild_Home.aspx |website= upforest.gov.in |publisher=''P Forest and Wildlife Department''|accessdate=4 February 2017}}</ref><ref name="Kaimoor Wild Life">{{cite web |title= Kaimoor Wild Life Sanctuary |url= http://upforest.gov.in/StaticPages/kaimoorwildlife_Home.aspx |website= upforest.gov.in |publisher= ''Forest and Wildlife Department Uttar Pradesh''|accessdate=4 February 2017}}</ref><ref>{{cite web|title=Inside Okhla Bird Sanctuary |url= http://upforest.gov.in/STATICpages/okhlabird_Home.aspx |website= upforest.gov.in |publisher=''UP Forest and Wildlife Department''|accessdate=4 February 2017}}</ref> रेप्टाइल, यानी रेंगे वाला जीव में बिस्तुइया, गिरगिट, गोह, कोबरा (गहुअन), करइत, धामिन, घड़ियाल इत्यादि पावल जाला। महसीर, टेंगना आ ट्राउट मछरी पावल जालीं। कई जियाजंतु सभ जे पहिले इहाँ पावल जायँ अब बिलुप्त भी हो चुकल बाने आ कई खतरा में भी बाने।<ref name="S.k.agarwal">{{cite book|author=S. K. Agarwal|title=Environment Biotechnology|url=https://books.google.com/books?id=0UeDTX6HEK8C&pg=PA61|accessdate=25 July 2012|publisher=APH Publishing|isbn=978-81-313-0294-1|page=61}}</ref> सरकार के कोसिस के बावजूद कई तरह के जानवरन के शिकार से भी खतरा बा।<ref name=fauna>{{cite web|title=Processing of manuscripts of Fauna |url=http://zsi.gov.in/right_menu/Annual%20Meeting/Annual%20Meeting%202011-12/HQ/Fauna.pdf |publisher=Indian Government |accessdate=22 July 2012 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130505093620/http://zsi.gov.in/right_menu/Annual%20Meeting/Annual%20Meeting%202011-12/HQ/Fauna.pdf |archivedate=5 May 2013 }}</ref>
सारांश:
ई नोट कर लीं कि भोजपुरीपिडिया पर सगरी योगदान के दुसरा योगदानकर्ता लोगन द्वारा संपादित कइल जा सकेला, बदलल या हटावल जा सकेला। अगर आप ई नइखीं चाहत की राउर लिखल चीज के केहू भी बे-मोहछोह के संपादित क दे, तब ए के इहाँ मत डालीं।
रउआँ इहो वादा करत बानी की आप ई खुद लिखले बानी या फिर पब्लिक पहुँच में मौजूद या अइसने कौनों फ्री स्रोत से नकल कइले बानी (ढेर जानकारी खातिर
भोजपुरीपिडिया:कापीराइट सब
देखीं)।
बिना परमीशन के कॉपीराइट वाली चीज इहाँ कब्बो मत डालीं!
कैंसिल
संपादन में मदद
(नया विंडो में खोलीं)