Jump to content
Main menu
Main menu
move to sidebar
लुकवाईं
नेविगेशन
मुख्य पन्ना
हाल के बदलाव
अट्रेंडम पन्ना
मीडियाविकि के बारे में मदद
भोजपुरीपिडिया
खोज
खोजीं
Appearance
खाता बनाईं
खाता में प्रवेश
निजी औजार
खाता बनाईं
खाता में प्रवेश
Pages for logged out editors
learn more
योगदान
बातचीत
मैसूर पठार
के संपादन कइल जा रहल बा
पन्ना
बातचीत
भोजपुरी
पढ़ीं
संपादन करीं
स्रोत संपादित करीं
इतिहास देखीं
औजार
औजार
move to sidebar
लुकवाईं
Actions
पढ़ीं
संपादन करीं
स्रोत संपादित करीं
इतिहास देखीं
जनरल
इहाँ का जुड़ल बा
संबंधित बदलाव
खास पन्ना
पन्ना से जुड़ल जानकारी
Appearance
move to sidebar
लुकवाईं
चेतावनी:
रउआँ आपन खाता में प्रवेश नइखीं कइले। अगर रउआँ कौनों बदलाव करब त राउर आईपी पता सभके लउकी। अगर रउआ
खाता में प्रवेश करब
या
नया खाता बनाइब
तब, अउरी सुबिधा सब की संघे राउर संपादन के श्रेय भी राउर प्रयोगकर्तानाँव के मिली!
स्पैम-बिरोधी रोक (Anti-spam check) एके
मत
भरीं!
{{Geobox|Plateau |name= मैसूर पठार |image= |image_size= |image_caption= |country = [[भारत]] |country_flag = |state = [[कर्नाटक]] |state_flag= |region= |region_type= |district= |district1= |district_type= |municipality= | part = | city = | city1= | city2= | city_type= | landmark = | river = | river1 = | river2 = | lake = | lat_d = | lat_m = | lat_s = | lat_NS = N | long_d = | long_m = | long_s = | long_EW = E | topo = pushpin | topo_map = | topo_maker = | geology= | border= | orogeny= | length_imperial= | length_orientation= | width_imperial= | width_orientation= | highest = | highest_location = | highest_country = | highest_state = | highest_region = | highest_district = | highest_elevation = | highest_elevation_imperial= | highest_lat_d = | highest_lat_m = | highest_lat_s = | highest_lat_NS = N | highest_long_d = | highest_long_m = | highest_long_s = | highest_long_EW = E | lowest = | lowest_location = | lowest_country = | lowest_state = | lowest_region = | lowest_district = | lowest_elevation = | lowest_elevation_imperial = | lowest_lat_d = | lowest_lat_m = | lowest_lat_s = | lowest_lat_NS = | lowest_long_d = | lowest_long_m = | lowest_long_s = | lowest_long_EW = | map = | map_caption = | map_background = | map_locator = <!-- *** Website *** --> | website = <!-- *** Footnotes *** --> | footnotes = }} '''मैसूर पठार''' ({{Lang-en|Mysore Plateau}}) [[दक्खिनी भारत]] में एगो पठार बाटे। एकरा के [[#कर्नाटक पठार]] के हिस्सा भी मानल जाला आ कुछ लोग एकरा के अलग भी पहिचाने ला।<ref name="Widdowson1997">{{cite book|author=M. Widdowson|title=Palaeosurfaces: Recognition, Reconstruction and Palaeoenvironmental Interpretation|url=http://books.google.com/books?id=XI7SiLcitJcC&pg=PA249|year=1997|publisher=Geological Society of London|isbn=978-1-897799-57-4|pages=249–}}</ref><ref name="ChandPuri1983">{{cite book|author1=Mahesh Chand|author2=V.K. Puri|title=Regional Planning in India|url=http://books.google.com/books?id=6-sPBAAAQBAJ&pg=PA16|date=23 मई 1983|publisher=Allied Publishers|isbn=978-81-7023-058-8|pages=16–}}</ref> ==कर्नाटक पठार== '''कर्नाटक पठार''' भारत के [[कर्नाटक]] राज्य में मौजूद ऊँच भूमि के कहल जाला।<ref>{{cite web|url=https://www.britannica.com/place/Karnataka-Plateau|title=Karnataka Plateau - plateau, India|publisher=}}</ref> एकरा के तीन भाग में बाँटल जाला: उत्तरी कर्नाटक पठार, बिचला कर्नाटक पठार आ दक्खिनी कर्नाटक पठार।<ref name="Chugh2016">{{cite book|author=Lalit Chugh|title=Karnataka's Rich Heritage - Art and Architecture: From Prehistoric Times to the Hoysala Period|url=http://books.google.com/books?id=JpnoCwAAQBAJ&pg=PT8|date=8 अप्रैल 2016|publisher=Notion Press|isbn=978-93-5206-825-8|pages=8–}}</ref> कुछ जगह कर्नाटक पठार के दक्खिनी हिस्सा के मैसूर पठार भी कहल जाला आ दुनों के बीच सीमा के बारे में भरम के स्थिति भी बाटे।<ref name="Widdowson1997">{{cite book|author=M. Widdowson|title=Palaeosurfaces: Recognition, Reconstruction and Palaeoenvironmental Interpretation|url=http://books.google.com/books?id=XI7SiLcitJcC&pg=PA249|year=1997|publisher=Geological Society of London|isbn=978-1-897799-57-4|pages=249–}}</ref><ref name="ChandPuri1983">{{cite book|author1=Mahesh Chand|author2=V.K. Puri|title=Regional Planning in India|url=http://books.google.com/books?id=6-sPBAAAQBAJ&pg=PA16|date=23 मई 1983|publisher=Allied Publishers|isbn=978-81-7023-058-8|pages=16–}}</ref> एकरा के मालनद आ मैदान दू हिस्सा में, ऊँचाई के अनुसार भी बाँटल जाला। सह्याद्री के लग्गे वाला भाग जे 1000 मीटर से ऊँच बाटे, मालनद कहाला आ लहरदार पहाड़ी से युक्त इलाका जे 150 से 600 मीटर ले ऊँच बा ऊ मैदान कहाला।<ref name="Widdowson1997"/> {{Clear}} ==संदर्भ== {{Reflist}} {{Plateaus of India}} {{GeoSouthAsia}} {{भारत-भू-आधार}} [[श्रेणी:भारत के पठार]] [[श्रेणी:भारत के भूगोल]] [[श्रेणी:दक्खिन भारत के भूगोल]] [[श्रेणी:पठार]] [[श्रेणी:भारत के भूबिज्ञान]]
सारांश:
ई नोट कर लीं कि भोजपुरीपिडिया पर सगरी योगदान के दुसरा योगदानकर्ता लोगन द्वारा संपादित कइल जा सकेला, बदलल या हटावल जा सकेला। अगर आप ई नइखीं चाहत की राउर लिखल चीज के केहू भी बे-मोहछोह के संपादित क दे, तब ए के इहाँ मत डालीं।
रउआँ इहो वादा करत बानी की आप ई खुद लिखले बानी या फिर पब्लिक पहुँच में मौजूद या अइसने कौनों फ्री स्रोत से नकल कइले बानी (ढेर जानकारी खातिर
भोजपुरीपिडिया:कापीराइट सब
देखीं)।
बिना परमीशन के कॉपीराइट वाली चीज इहाँ कब्बो मत डालीं!
कैंसिल
संपादन में मदद
(नया विंडो में खोलीं)
ए पन्ना पर इस्तेमाल टेम्पलेट कुल:
टेम्पलेट:Cite book
(
संपादन करीं
)
टेम्पलेट:Cite web
(
संपादन करीं
)
टेम्पलेट:Clear
(
संपादन करीं
)
टेम्पलेट:GeoSouthAsia
(
संपादन करीं
)
टेम्पलेट:Geobox
(
संपादन करीं
)
टेम्पलेट:Lang-en
(
संपादन करीं
)
टेम्पलेट:Plateaus of India
(
संपादन करीं
)
टेम्पलेट:Reflist
(
संपादन करीं
)
टेम्पलेट:भारत-भू-आधार
(
संपादन करीं
)