<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="bho">
	<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%8F%E0%A4%B0%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A5%8B%E0%A4%B2</id>
	<title>एरोसोल - बदलाव इतिहास</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%8F%E0%A4%B0%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A5%8B%E0%A4%B2"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%8F%E0%A4%B0%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A5%8B%E0%A4%B2&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-24T19:09:54Z</updated>
	<subtitle>विकि पर एह पन्ना के संशोधन के इतिहास</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%8F%E0%A4%B0%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A5%8B%E0%A4%B2&amp;diff=7245&amp;oldid=prev</id>
		<title>ImportMaster: robot: Import pages using विशेष:आयात</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%8F%E0%A4%B0%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A5%8B%E0%A4%B2&amp;diff=7245&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-04-23T05:35:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;robot: Import pages using &lt;a href=&quot;/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%87%E0%A4%B7:%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4&quot; title=&quot;विशेष:आयात&quot;&gt;विशेष:आयात&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;नया पन्ना&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[File:Heavy mist.jpg|thumb|upright=1.2|alt=white mist|धुंध आ बादर एरोसोल के उदाहरण हवें।]]&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;एरोसोल&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ({{Lang-en|Aerosol}}), [[हवा]] चाहे कौनों अउरी गैस में बहुत महीन ठोस कण या फिर द्रव (लिक्विड) अवस्था में बहुत महीन बूँद सभ के लटकल रहे आ तैरत रहे से बने वाला मिक्सचर हवे।&amp;lt;ref name=&amp;quot;Hinds, 1999, p. 3&amp;quot;&amp;gt;Hinds, 1999, p. 3&amp;lt;/ref&amp;gt; मने कि अइसन गैस जेह में कुछ मात्रा में ठोस कण या महीन बुन्नी के रूप में कौनो लिक्विड सस्पेंसन के स्थिति में होखे।{{efn|रसायन बिज्ञान में &amp;quot;सस्पेंशन&amp;quot; आ &amp;quot;एरोसोल&amp;quot; में अंतर कइल जाला। एरोसोल में महीन कण &amp;quot;कोलाइड&amp;quot; के रूप में तैरे लें जबकि सस्पेंशन में कण बड़हन होखे लें आ इनहन के नीचे बइठे के गति तेज होला। हालाँकि इनहन के बीचा में कौनों किलियर बटवारा मुश्किल बा।}} एह परिभाषा के हिसाब से [[बादर]] आ [[कोहरा]] भी एक तरह के एरोसोल हवें काहें कि हवा में पानी के बुन्नी या बर्फ के महीन कण के टंगाइल रहे के कारण बादर आ कोहरा बने ला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
एरोसोल सभ में लिक्विड भा ठोस कण सभ के डायामीटर बहुधा &amp;lt;1&amp;amp;nbsp;μm होखे ला; बड़हन पार्टिकल सभ जिनहन के नीचे बइठे के गति तेज होखे ले अइसन मिक्सचर के सस्पेंशन बनावे ले बाकी ई बिभेद कौनों बहुत साफ ना बाटे। आम भाषा में एरोसोल के मतलब &amp;quot;एरोसोल स्प्रे&amp;quot; होला जे अक्सरहा कैन में भा अइसने कौनों डिब्बा में भरल रहे लें। अन्य टेकनीक सभ में कीटनाशक के छिड़काव, साँस के बेमारी सभ के इलाज में एकर इस्तेमाल आ इंजन में कंबशन (दहन) के बिज्ञान में एकर इस्तेमाल शामिल बाटे।&amp;lt;ref name=&amp;quot;Hidy, 1984, p. 254&amp;quot;&amp;gt;Hidy, 1984, p. 254.&amp;lt;/ref&amp;gt; हवा में फइले वाली बेमारी में भी एरोसोल सभ के योगदान हो सके ला जे साँस द्वारा शरीर में परवेश क के नोकसान पहुँचा सके ले (अइसन एरोसोल के बायोएरोसोल कहल जाला)।&amp;lt;ref&amp;gt;{{Cite book|url=https://books.google.com/?id=e3INDgAAQBAJ&amp;amp;pg=PA129&amp;amp;dq=%C2%A0Diseases+can+also+spread+by+means+of+small+droplets+in+the+breath+called+aerosols#v=onepage&amp;amp;q=%C2%A0Diseases%20can%20also%20spread%20by%20means%20of%20small%20droplets%20in%20the%20breath%20called%20aerosols&amp;amp;f=false|title=Surgical Technology – E-Book: Principles and Practice|last=Fuller|first=Joanna Kotcher|date=2017-01-31|publisher=Elsevier Health Sciences|isbn=978-0-323-43056-2|language=en}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
एरोसोल बिज्ञान के अध्ययन के प्रमुख बिसय में इनहन के जेनरेशन आ हवा से हटावल, टेक्नोलाजिकल प्रयोग, पर्यावरण आ लोग पर एकरे परभाव आ कुछ अन्य बिसय सामिल बाड़ें।&amp;lt;ref name=&amp;quot;Hinds, 1999, p. 3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== इहो देखल जाय ==&lt;br /&gt;
* [[पार्टिकुलेट मैटर]]&lt;br /&gt;
* [[क्लोरोफ्लूरोकार्बन]]&lt;br /&gt;
* [[स्मॉग]]&lt;br /&gt;
* [[हवा प्रदूषण]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==नोट==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references group=&amp;quot;नोट&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==संदर्भ==&lt;br /&gt;
{{Reflist|33em}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==स्रोत ग्रंथ==&lt;br /&gt;
* {{cite book | last = Hinds | first = William C. | title = Aerosol Technology | publisher = Wiley - Interscience | edition = 2nd | date = 1999 | isbn = 978-0-471-19410-1}}&lt;br /&gt;
* {{cite book | last = Hidy | first = George M. | title = Aerosols, An Industrial and Environmental Science | publisher = Academic Press, Inc. | date = 1984 | isbn = 978-0-12-412336-6}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==बाहरी कड़ी==&lt;br /&gt;
* [http://www.iara.org/index.html International Aerosol Research Assembly]&lt;br /&gt;
* [http://www.aaar.org American Association for Aerosol Research]&lt;br /&gt;
* [https://www.cdc.gov/niosh/nmam/chapters.html NIOSH Manual of Analytical Methods (see chapters on aerosol sampling)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:हवा]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:हवा प्रदूषण]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{climate-stub}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ImportMaster</name></author>
	</entry>
</feed>