<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="bho">
	<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%95%E0%A4%AC%E0%A5%80%E0%A4%B0</id>
	<title>कबीर - बदलाव इतिहास</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%95%E0%A4%AC%E0%A5%80%E0%A4%B0"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%95%E0%A4%AC%E0%A5%80%E0%A4%B0&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-19T21:15:04Z</updated>
	<subtitle>विकि पर एह पन्ना के संशोधन के इतिहास</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%95%E0%A4%AC%E0%A5%80%E0%A4%B0&amp;diff=2530&amp;oldid=prev</id>
		<title>ImportMaster: robot: Import pages using विशेष:आयात</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%95%E0%A4%AC%E0%A5%80%E0%A4%B0&amp;diff=2530&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-01-03T17:04:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;robot: Import pages using &lt;a href=&quot;/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%87%E0%A4%B7:%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4&quot; title=&quot;विशेष:आयात&quot;&gt;विशेष:आयात&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;नया पन्ना&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[Image:Kabir004.jpg|thumbnail|An 1825 CE painting depicts Kabir weaving|right]]&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;कबीरदास&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; चाहे संत &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;कबीर&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite book|author=Jaroslav Strnad|title=Morphology and Syntax of Old Hindī: Edition and Analysis of One Hundred Kabīr vānī Poems from Rājasthān|url=https://books.google.com/books?id=clUCLcIKXO4C&amp;amp;pg=PA10 |year=2013|publisher=BRILL Academic|isbn=978-90-04-25489-3|page=10}}&amp;lt;/ref&amp;gt; 15वीं सदी के एगो संत महात्मा, रहस्यवादी आ कवी जिनके रचना आ उपदेश के परभाव, कुछ बिद्वान लोग के अनुसार तत्कालीन भक्ति आंदोलन पर पड़ल। इनकर जनम [[बनारस]] की लगे लहरतारा में भइल रहे। धार्मिक पाखण्ड की खिलाफ उपदेश दिहलें आ भगवान की निर्गुण रूप के आराधना करे के उपदेश दिहलें। निर्गुण भक्ति की [[कवि]] लोगन में कबीरदास क अस्थान बहुत ऊपर बा। कबीर के रचना सभ के अंश सिख धर्म के पबित्र ग्रंथ [[गुरु ग्रंथ साहिब]] में भी शामिल मिले ला।&amp;lt;ref name=britannicakabir&amp;gt;[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/309270/Kabir Kabir] Encyclopædia Britannica (2015)Accessed: 27 जुलाई 2015&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Tinker1990&amp;quot;&amp;gt;{{cite book|author=Hugh Tinker|title=South Asia: A Short History|url=https://books.google.com/books?id=n5uU2UteUpEC&amp;amp;pg=PA76|accessdate=12 जुलाई 2012|year=1990|publisher=University of Hawaii Press|isbn=978-0-8248-1287-4|pages=75–77}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
कबीर के जनम के बारे में जानकारी कथा-कहानी आ बिस्वास में तोपाइल बा। एगो कथा के मोताबिक इनकर जनम बाभन औरत से भइल रहल जेकर बियाह ना भइल रहे। एही कारन ऊ कबीर के त्याग दिहली आ ओकरे बाद इनका के मुस्लिम जोलहा परिवार पा गइल आ लालन-पालन कइल। इनके सुरुआती जिनगी मुस्लिम परिवार में बीतल एह बारे में साइद कमे संदेह बा, बाकी बाद में ई हिंदू संत आ गुरू रामानंद के परभाव में अइलें आ उनके चेला बन गइलें।&amp;lt;ref&amp;gt;{{Cite web|url=https://www.britannica.com/biography/Kabir-Indian-mystic-and-poet|title=Kabir|last=Encyclopedia Brittanica|first=The Editors of|date=1 जनवरी 2019|website=Encyclopedia Brittanica|accessdate=20 जनवरी 2019}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
कबीर के हिंदू आ मुस्लिम दुनों धरम के आलोचना करे खाती जानल जाला। उनके अनुसार हिंदू लोग वेद से आ करमकांड से भरमाव में बा आ ऊ एह लोग के धार्मिक रेवाज सभ के भरपूर आलोचना कइलें जेह में जनेव आ खतना दुनों के बिरोध सामिल बा।&amp;lt;ref name=&amp;quot;GarciaHenderson2002&amp;quot;&amp;gt;{{cite book|author1=Carol Henderson Garcia|author2=Carol E. Henderson|title=Culture and Customs of India|url=https://books.google.com/books?id=CaRVePXX6vEC&amp;amp;pg=PA70|accessdate=12 जुलाई 2012|year=2002|publisher=Greenwood Publishing Group|isbn=978-0-313-30513-9|pages=70–71}}&amp;lt;/ref&amp;gt; इनका जिनगी में हिंदू आ मुस्लिम दुनों धरम के लोग इनके बिचार खातिर इनका के धमकावल। निधन के बाद इनके ऊपर दुनों धरम के लोग दावा कइल।&amp;lt;ref name=&amp;quot;Tinker1990&amp;quot;/&amp;gt;(एह बात पर बिबाद भइल कि इनके जरावल जाय कि दफन कइल जाव)।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==कृतियां==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
धर्मदास उनके वाणी क संग्रह &amp;quot; बीजक &amp;quot; नाम के ग्रंथ मे कइन जेकर तीन मुख्य भाग ह: साखी , सबद (पद), रमैनी &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; साखी&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: संस्कृत &amp;#039; साक्षी , शब्द क बिगड़ल रूप ह आ धर्मोपदेश के अर्थ में प्रयोग भयल ह। अधिक साखियां दोहे में लिखल गयल ह पर ओम्में सोरठा क भी प्रयोग मिलल ह। कबीर क शिक्षा और सिद्धांत क निरूपण अधिकतर साखी में भयल ह। &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;सबद &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; गेय पद ह जेम्मा पूरी तरह संगीतात्मकता विद्यमान ह। एम्में उपदेशात्मकता के स्थान पर भावावेश क प्रधानता ह; काहें से कि एम्में कबीर के प्रेम आ अंतरंग साधना क अभिव्यक्ति भईल ह। &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;रमैनी &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; चौपाई छंद में लिखल गयल ह एम्में कबीर के रहस्यवादी आ दार्शनिक विचारन के बतावल गयल ह।&lt;br /&gt;
[[File:Kabir-stamp-370x630.jpg|thumb|Kabir-stamp-370x630]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{clear}}&lt;br /&gt;
==संदर्भ==&lt;br /&gt;
{{Reflist|33em}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:भक्ति आंदोलन]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:बनारस के लोग]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:बनारस जिला के लोग]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{कवि-आधार}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ImportMaster</name></author>
	</entry>
</feed>