<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="bho">
	<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%95%E0%A5%8B%E0%A4%AA%E0%A5%87%E0%A4%A8_%E0%A4%95%E0%A5%87_%E0%A4%9C%E0%A4%B2%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%81_%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A5%80%E0%A4%95%E0%A4%B0%E0%A4%A3</id>
	<title>कोपेन के जलवायु वर्गीकरण - बदलाव इतिहास</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%95%E0%A5%8B%E0%A4%AA%E0%A5%87%E0%A4%A8_%E0%A4%95%E0%A5%87_%E0%A4%9C%E0%A4%B2%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%81_%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A5%80%E0%A4%95%E0%A4%B0%E0%A4%A3"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%95%E0%A5%8B%E0%A4%AA%E0%A5%87%E0%A4%A8_%E0%A4%95%E0%A5%87_%E0%A4%9C%E0%A4%B2%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%81_%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A5%80%E0%A4%95%E0%A4%B0%E0%A4%A3&amp;action=history"/>
	<updated>2026-09-01T19:20:53Z</updated>
	<subtitle>विकि पर एह पन्ना के संशोधन के इतिहास</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%95%E0%A5%8B%E0%A4%AA%E0%A5%87%E0%A4%A8_%E0%A4%95%E0%A5%87_%E0%A4%9C%E0%A4%B2%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%81_%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A5%80%E0%A4%95%E0%A4%B0%E0%A4%A3&amp;diff=2603&amp;oldid=prev</id>
		<title>ImportMaster: robot: Import pages using विशेष:आयात</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%95%E0%A5%8B%E0%A4%AA%E0%A5%87%E0%A4%A8_%E0%A4%95%E0%A5%87_%E0%A4%9C%E0%A4%B2%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%81_%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A5%80%E0%A4%95%E0%A4%B0%E0%A4%A3&amp;diff=2603&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-28T07:29:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;robot: Import pages using &lt;a href=&quot;/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%87%E0%A4%B7:%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4&quot; title=&quot;विशेष:आयात&quot;&gt;विशेष:आयात&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;नया पन्ना&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[File:World Köppen Classification (with authors).svg|thumb|upright=2.5|An updated Köppen–Geiger climate map&amp;lt;ref name=Peel&amp;gt;{{cite journal | last1=Peel |first1=M. C. |last2=Finlayson |first2=B. L. |last3=McMahon |first3=T. A. | year=2007 | title= Updated world map of the Köppen–Geiger climate classification | journal=Hydrol. Earth Syst. Sci. | volume=11 | pages=1633–1644 |doi=10.5194/hess-11-1633-2007 | url=http://www.hydrol-earth-syst-sci.net/11/1633/2007/hess-11-1633-2007.html | issn = 1027-5606}} &amp;#039;&amp;#039;(direct: [http://www.hydrol-earth-syst-sci.net/11/1633/2007/hess-11-1633-2007.pdf Final Revised Paper])&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
{|&lt;br /&gt;
|- valign=top |&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
{{legend|#0000FE|[[उष्णकटिबंधी बरखाबन जलवायु|Af]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#0077FF|[[उष्णकटिबंधी मानसूनी जलवायु|Am]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#46A9FA|[[उष्णकटिबंधी सवाना जलवायु|Aw/As]]}}&lt;br /&gt;
| width=10 |&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
{{legend|#FE0000|[[गरम रेगिस्तानी जलवायु|BWh]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#FE9695|[[ठंढा रेगिस्तानी जलवायु|BWk]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#F5A301|[[गरम सूखा जलवायु|BSh]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#FFDB63|[[ठंढा सूखा जलवायु|BSk]]}}&lt;br /&gt;
| width=5 |&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
{{legend|#FFFF00|[[गरम-गरमी के सीजन वाली भूमध्यसागरी जलवायु|Csa]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#C6C700|[[सम-गरमी के सीजन वाली भूमध्यसागरी जलवायु|Csb]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#C6C700|[[ठंढा-गरमी के सीजन वाली भूमध्यसागरी जलवायु|Csc]]}}&lt;br /&gt;
| width=5 |&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
{{legend|#96FF96|[[नम उपोष्ण कटिबंधी जलवायु|Cwa]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#63C764|[[उपोष्ण कटिबंधी परबती जलवायु|Cwb]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#63C764|[[उपोष्ण कटिबंधी परबती जलवायु|Cwc]]}}&lt;br /&gt;
| width=5 |&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
{{legend|#C6FF4E|[[नम उपोष्ण कटिबंधी जलवायु|Cfa]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#66FF33|[[समुंदरी जलवायु|Cfb]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#33C701|[[उपध्रुवीय समुंदरी जलवायु|Cfc]]}}&lt;br /&gt;
| width=5 |&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
{{legend|#FF00FE|[[नम महादीपी जलवायु|Dsa]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#C600C7|[[नम महादीपी जलवायु|Dsb]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#963295|[[उपआर्कटिक जलवायु|Dsc]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#966495|[[उपआर्कटिक जलवायु|Dsd]]}}&lt;br /&gt;
| width=5 |&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
{{legend|#ABB1FF|[[नम महादीपी जलवायु|Dwa]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#5A77DB|[[नम महादीपी जलवायु|Dwb]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#4C51B5|[[उपआर्कटिक जलवायु|Dwc]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#320087|[[उपआर्कटिक जलवायु|Dwd]]}}&lt;br /&gt;
| width=5 |&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
{{legend|#00FFFF|[[नम महादीपी जलवायु|Dfa]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#38C7FF|[[नम महादीपी जलवायु|Dfb]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#007E7D|[[उपआर्कटिक जलवायु|Dfc]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#00455E|[[उपआर्कटिक जलवायु|Dfd]]}}&lt;br /&gt;
| width=5 |&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
{{legend|#B2B2B2|[[टुंड्रा जलवायु|ET]]}}&lt;br /&gt;
{{legend|#686868|[[बर्फीली जलवायु|EF]]}}&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
]]&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;कोपेन के जलवायु बर्गीकरण&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, [[जलवायु]] के अलग-अलग प्रकार में बाँटे के एगो तरीका हवे जेवना में पूरा बिस्व के अलग-अलग तरह के जलवायु के उन्हन के बिसेसता के अधार प बाँटल गइल बाटे। ई जलवायु बर्गीकरण दुनिया के सभसे चलनसार बर्गीकरण बा, आ रूसी मूल के जर्मन बिद्वान [[व्लादीमिर कोपेन]] (Wladimir Köppen) द्वारा पहिली बेर साल 1884 में दिहल गइल।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
कोपेन के जलवायु वर्गीकरण में जिनेवा यूनिवर्सिटी में नैचुरल हिस्ट्री के प्रोफ़ेसर [[अलफोंस पिरेमस दे कैंडाल|अलफोंस दी कांडोल]] के बनस्पति प्रकार के बर्गीकरण के आधार बनावल गइल रहे,&amp;lt;ref name=&amp;quot;Allaby2009&amp;quot;&amp;gt;{{cite book |last1=Allaby |first1=Michael |title=Atmosphere: A Scientific History of Air, Weather, and Climate |date=2009 |publisher=Infobase Publishing |isbn=978-0-8160-6098-6 |page=170 |url=https://books.google.co.in/books?id=I7mt-1jsKj4C&amp;amp;newbks=1&amp;amp;newbks_redir=0&amp;amp;lpg=PT184&amp;amp;dq=candolle%20koppen&amp;amp;hl=hi&amp;amp;pg=PT184#v=onepage&amp;amp;q=candolle%20koppen&amp;amp;f=false |access-date=12 फरवरी 2022 |language=en}}&amp;lt;/ref&amp;gt; बाद में 1918 आ 1936 में कोपेन एह में खुदे कई गो संसोधन कइलें। अउरी बाद में चल के (1954, 1961 में) जर्मन मौसमबिग्यानी रुडॉल्फ गीगर, कोपेन के साथ मिल के एह में अउरी संसोधन कइलें आ वर्तमान बर्गीकरण के एही से &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;कोपेन-गीगर जलवायु बर्गीकरण&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; भी कहल जाला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
एह बर्गीकरण में बिस्व के पाँच गो बृहद जलवायु समूह में, आ आगे जा के इनहन के उपबिभाग कइ के, कुल 30 जलवायु प्रकार में बाँटल गइल बा।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==चीन्हा सभ के मतलब==&lt;br /&gt;
=== पहिला अच्छर ===&lt;br /&gt;
;A: [[उष्णकटिबंधी जलवायु]] (ट्रॉपिकल), &amp;#039;&amp;#039;मेगाथर्मल&amp;#039;&amp;#039;,{{efn|[[अलफोंस पिरेमस दे कैंडाल|अलफोंस दी कांडोल]] के बनस्पति बर्गीकरण में पूरा दुनिया के बनस्पति सभ के पाँच हिस्सा में बाँटल गइल रहे: &amp;#039;&amp;#039;मेगाथर्म्स&amp;#039;&amp;#039; अइसन पेड़-पौधा आ बनस्पति जे हमेशा हाई टेम्प्रेचर आ नमी चाहे लें, &amp;#039;&amp;#039;मेसोथर्म्स&amp;#039;&amp;#039; कुछ कम (मॉडरेट) तापमान आ नमी चाहे वाला बनस्पति, &amp;#039;&amp;#039;माइक्रोथर्म्स&amp;#039;&amp;#039; अइसन बनस्पति जे कम समय के गर्मी आ तुलनात्मक रूप से बेसी जाड़ सह सके लें, &amp;#039;&amp;#039;हेकिस्टोथर्म्स&amp;#039;&amp;#039; ध्रुवीय क्षेत्र के बनस्पति भा पेड़-रेखा (ट्री लाइन) के ओह पार वाला बनस्पति, आ &amp;#039;&amp;#039;ज़ेरोफाइट्स&amp;#039;&amp;#039; सूखा सह सके वाला बनस्पति।&amp;lt;ref name=&amp;quot;Allaby2009&amp;quot; /&amp;gt;}}, साल के सगरी महीना सभ के औसत तापमान {{convert|18|°C|°F|1}} से बेसी होखे।&lt;br /&gt;
;B: कम बरखा वाला इलाका, &amp;#039;&amp;#039;ज़ेरोफाइट्स&amp;#039;&amp;#039; बनस्पति वाला, (सीमा के पैमाना खातिर नीचे देखल जाय)।&lt;br /&gt;
;C: उपोष्ण आ समशीतोष्ण कटिबंधी जलवायु, &amp;#039;&amp;#039;मेसोथर्म्स&amp;#039;&amp;#039; बनस्पति, सभसे ठंडा महीना के औसत तापमान {{convert|0|°C|°F|0}}&amp;lt;ref name=Peel /&amp;gt; (चाहे {{convert|-3|°C|°F|0}})&amp;lt;ref name=&amp;quot;kottek2006&amp;quot; /&amp;gt; से बेसी रहे  {{convert|18|°C|°F|1}} से कम रहे, आ कम से कम एक ठो महिना के औसत तापमान {{convert|10|°C|°F|0}} से बेसी रहे।&amp;lt;ref name=Peel /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;kottek2006&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
;D: महादीपीय जलवायु (कंटीनेंटल), &amp;#039;&amp;#039;माइक्रोथर्म्स&amp;#039;&amp;#039; बनस्पति, कम से कम एक महीना के औसत तापमान {{convert|0|°C|°F|0}} (चाहे {{convert|-3|°C|°F|0}}) से नीचे होखे आ कम से कम एक महीना के तापमान के औसत {{convert|10|°C|°F|0}} से बेसी होखे।&amp;lt;ref name=Peel /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;kottek2006&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
;E: ध्रुवीय आ अल्पाइन जलवायु, &amp;#039;&amp;#039;हेकिस्टोथर्म्स&amp;#039;&amp;#039;, साल के सगरी महीना सब के तापमान {{convert|10|°C|°F|0}} से कम औसत वाला होखे।&amp;lt;ref name=Beck /&amp;gt;&amp;lt;ref name=Peel /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{|class=&amp;quot;wikitable floatright&amp;quot;&lt;br /&gt;
|+ चीन्हा के सिस्टम के आसान मतलब&amp;lt;ref name=Peel /&amp;gt;&lt;br /&gt;
!scope=&amp;quot;col&amp;quot;| 1हिला&lt;br /&gt;
!scope=&amp;quot;col&amp;quot;| 2सरा&lt;br /&gt;
!scope=&amp;quot;col&amp;quot;| 3सरा&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!scope=&amp;quot;row&amp;quot;  rowspan=&amp;quot;4&amp;quot; | A (उष्णकटिबंधी)&lt;br /&gt;
| f (वर्षाबन) ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| m (मानसून) ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| w (सवाना, कुछ नम) ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| s (सवाना, सूखल) ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!scope=&amp;quot;row&amp;quot;  rowspan=&amp;quot;5&amp;quot; | B (सूखा वाली)&lt;br /&gt;
| W (रेगिस्तान) ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| S (स्टेपी) ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || h (गरम)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || k (ठंढा)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || n (अकसर कोहरा)&amp;lt;ref name=Cereceda&amp;gt;{{cite journal |last1=Cereceda |first1=P. |last2=Larrain |first2=H. |last3=osses |first3=P. |last4=Farias |first4=M. |last5=Egaña |first5=I. |year=2008 |title=The climate of the coast and fog zone in the Tarapacá Region, Atacama Desert, Chile |url=https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169809507002098 |journal=Atmospheric Research |volume=87 |issue=3-4 |pages=301-311 |doi=10.1016/j.atmosres.2007.11.011 |access-date=21 January 2018|bibcode=2008AtmRe..87..301C }}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!scope=&amp;quot;row&amp;quot;  rowspan=&amp;quot;6&amp;quot; | C (समशीतोष्ण)&lt;br /&gt;
| s (गर्मी में सूखल) ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| w (जाड़ा में सूखल) ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| f (बिना सूखा सीजन) ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || a (खूब गरम, गरमी के रितु)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || b (गर्मी के रितु कुछ गरम)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || c (गर्मी के रितु भी ठंढा)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!scope=&amp;quot;row&amp;quot;  rowspan=&amp;quot;7&amp;quot; | D (ठंढा (महादीपी))&lt;br /&gt;
| s (गर्मी में सूखल) ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| w (जाड़ा में सूखल) ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| f (बिना सूखा सीजन) ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || a (खूब गरम, गरमी के रितु)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || b (गर्मी के रितु कुछ गरम)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || c (गर्मी के रितु भी ठंढा)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || d (बहुते ठंढा जाड़ा)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!scope=&amp;quot;row&amp;quot;  rowspan=&amp;quot;2&amp;quot; | E (ध्रुवी)&lt;br /&gt;
| T (टुंड्रा) || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| F (हमेशा जाड़ा (बरफ के चद्दर)) ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== जलवायु प्रकार सभ के लिस्ट ==&lt;br /&gt;
सभसे पहिले एह जलवायु वर्गीकरण में पूरा बिस्व के जलवायु सभ के पाँच गो समूह (ग्रुप) में बाँटल गइल बा: A (उष्णकटिबंधी), B (सूखा वाला प्रदेश), C (समशीतोष्ण), D (महादीपी), आ E (ध्रुवीय)।&amp;lt;ref&amp;gt;{{Cite news|url=https://www.britannica.com/science/Koppen-climate-classification|title=Koppen climate classification {{!}} climatology|work=Encyclopedia Britannica|access-date=2017-08-04|language=en}}&amp;lt;/ref&amp;gt; दुसरा अच्छर से सीजन के साथ बरखा होखे भा न होखे के बतावल गइल बा आ तिसरा अच्छर से गर्मी के मात्रा बतावल गइल हवे।&amp;lt;ref name=hanschen&amp;gt;{{Cite web |url=http://hanschen.org/koppen/ |title=Köppen climate classification |last1=Chen |first1=Hans |last2=Chen |first2=Deliang |website=hanschen.org |language=en |access-date=2017-08-04}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
;समूह A: उष्णकटिबंधी (भा अयनवर्ती) &amp;#039;&amp;#039;(मेगाथर्मल)&amp;#039;&amp;#039; जलवायु&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Af&amp;#039;&amp;#039; = उष्णकटिबंधी, गरम, साल भर बरखा&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Am&amp;#039;&amp;#039; = उष्णकटिबंधी, गरम, एगो छोट सूखा के सीजन &lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Aw&amp;#039;&amp;#039; (या &amp;#039;&amp;#039;As&amp;#039;&amp;#039;) = उष्णकटिबंधी, गरम, पर्याप्त लमहर सूखा वाला सीजन (आमतौर प जाड़ा)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
;समूह B: रेगिस्तानी भा अधसूखा &amp;#039;&amp;#039;(सेमी-एरिड)&amp;#039;&amp;#039; जलवायु&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;BWh&amp;#039;&amp;#039; = गरम, रेगिस्तानी &lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;BWk&amp;#039;&amp;#039; = ठंढा, रेगिस्तानी&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;BWn&amp;#039;&amp;#039; = रेगिस्तानी जलवायु, अक्सर कोहरा के साथ&amp;lt;ref name=Cereceda/&amp;gt;&amp;lt;ref name=gepchile/&amp;gt;&amp;lt;ref name=Inzunza/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;BSh&amp;#039;&amp;#039; = गरम, अधसूखा &amp;#039;&amp;#039;(सेमी-एरिड)&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;BSk&amp;#039;&amp;#039; = ठंढा, अधसूखा &amp;#039;&amp;#039;(सेमी-एरिड)&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;BSn&amp;#039;&amp;#039; = सेमी-एरिड जलवायु, अक्सरहा कोहरा के साथ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
;समूह C: समशीतोष्ण (टेम्परेट) (मेसोथर्मल) जलवायु&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Cfa&amp;#039;&amp;#039; = नम उपोष्णकटिबंधी जलवायु (Humid subtropical climate)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Cfb&amp;#039;&amp;#039; = समशीतोष्ण समुंद्री जलवायु (Temperate oceanic climate)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Cfb&amp;#039;&amp;#039; = उपध्रुवी समुंद्री जलवायु (Subpolar oceanic climate)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Cwa&amp;#039;&amp;#039; = मानसून-परभावित नम उपोष्णकटिबंधी जलवायु (Monsoon-influenced humid subtropical climate)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Cwb&amp;#039;&amp;#039; = उपोष्णकटिबंधी हाइलैंड जलवायु चाहे मानसून-परभावित समशीतोष्ण समुंद्री जलवायु (Subtropical highland climate or Monsoon-influenced temperate oceanic climate)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Cwc&amp;#039;&amp;#039; = ठंढा उपोष्णकटिबंधी हाइलैंड जलवायु चाहे मानसून-परभावित उपध्रुवी समुंद्री जलवायु (Cold subtropical highland climate or Monsoon-influenced subpolar oceanic climate)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Csa&amp;#039;&amp;#039; = (Hot-summer Mediterranean climate)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Csb&amp;#039;&amp;#039; = (Warm-summer Mediterranean climate)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Csc&amp;#039;&amp;#039; = (Cold-summer Mediterranean climate)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
;समूह D:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Dfa&amp;#039;&amp;#039; = (Hot-summer humid continental climate)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Dfb&amp;#039;&amp;#039; = (Warm-summer humid continental climate)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Dfc&amp;#039;&amp;#039; = (Subarctic climate)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Dfd&amp;#039;&amp;#039; = (Extremely cold subarctic climate)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Dwa&amp;#039;&amp;#039; = (Monsoon-influenced hot-summer humid continental climate)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Dwb&amp;#039;&amp;#039; = (Monsoon-influenced warm-summer humid continental climate)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Dwc&amp;#039;&amp;#039; = (Monsoon-influenced subarctic climate)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Dwd&amp;#039;&amp;#039; = (Monsoon-influenced extremely cold subarctic climate)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Dsa&amp;#039;&amp;#039; = (Mediterranean-influenced hot-summer humid continental climate)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Dsb&amp;#039;&amp;#039; = (Mediterranean-influenced warm-summer humid continental climate)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Dsc&amp;#039;&amp;#039; = (Mediterranean-influenced subarctic climate)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Dsd&amp;#039;&amp;#039; = (Mediterranean-influenced extremely cold subarctic climate)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
;समूह E:&lt;br /&gt;
* ET = [[टुंड्रा|टुंड्रा जलवायु]] (Tundra climate)&lt;br /&gt;
* EF = (Ice cap climate)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{clear}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==इहो देखल जाय==&lt;br /&gt;
* [[जलवायु]]&lt;br /&gt;
* [[मौसम आ जलवायु]]&lt;br /&gt;
* [[सीजन]]&lt;br /&gt;
* [[मानसून]]&lt;br /&gt;
* [[ऑगस्टीन पिरेमस दे कैंडाल]] आ [[अलफोंस दे कैंडाल]] - जिनके बनस्पति बर्गीकरण के आधार मानल जाला।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite journal |last1=Sparovek |first1=Gerd |last2=De Jong Van Lier |first2=Quirijn |last3=Dourado Neto |first3=Durval |title=Computer assisted Koeppen climate classification: a case study for Brazil |journal=International Journal of Climatology |date=2007 |volume=27 |issue=2 |pages=257–266 |doi=10.1002/joc.1384 |url=https://rmets.onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1002/joc.1384 |issn=0899-8418}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mason2015&amp;quot;&amp;gt;{{cite book|author=Joseph A. Mason|title=Physical Geography: The Global Environment|url=https://books.google.com/books?id=NBI9DAAAQBAJ&amp;amp;pg=PA182|date=15 दिसंबर 2015|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-024686-0|pages=182–}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Tromp2013&amp;quot;&amp;gt;{{cite book|author=S. W. Tromp|title=Biometeorology: Proceedings of the Second International Bioclimatological Congress Held at the Royal Society of Medicine, London, 4–10 Sept. 1960, Organized by The International Society of Biometeorology|url=https://books.google.com/books?id=G_ffBAAAQBAJ&amp;amp;pg=PA116|date=22 अक्टूबर 2013|publisher=Elsevier|isbn=978-1-4831-6454-0|pages=116–}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ट्रिवार्था के जलवायु वर्गीकरण]] - जे कोपेन के एह सिस्टम के कुछ कमी दूर करे खातिर बनावल गइल रहे।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==फुटनोट==&lt;br /&gt;
== नोट ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references group=&amp;quot;नोट&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Reflist}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==बाहरी कड़ी==&lt;br /&gt;
* [https://www.britannica.com/science/Koppen-climate-classification कोपेन वर्गीकरण], एन्साइक्लोपीडिया ब्रिटैनिका पर। {{In lang|hi}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:कोपेन के जलवायु वर्गीकरण]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:वर्गीकरण सिस्टम]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:जलवायु]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:जलवायु प्रकार]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{जलवायु-आधार}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ImportMaster</name></author>
	</entry>
</feed>