<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="bho">
	<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%9D%E0%A4%82%E0%A4%9D%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%A4</id>
	<title>झंझावात - बदलाव इतिहास</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%9D%E0%A4%82%E0%A4%9D%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%A4"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%9D%E0%A4%82%E0%A4%9D%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%A4&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-22T14:09:39Z</updated>
	<subtitle>विकि पर एह पन्ना के संशोधन के इतिहास</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%9D%E0%A4%82%E0%A4%9D%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%A4&amp;diff=563&amp;oldid=prev</id>
		<title>ImportMaster: robot: Import pages using विशेष:आयात</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%9D%E0%A4%82%E0%A4%9D%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%A4&amp;diff=563&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-27T19:29:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;robot: Import pages using &lt;a href=&quot;/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%87%E0%A4%B7:%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4&quot; title=&quot;विशेष:आयात&quot;&gt;विशेष:आयात&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;नया पन्ना&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox weather type&lt;br /&gt;
|name = Thunderstorm&lt;br /&gt;
|image = FoggDam-NT.jpg&lt;br /&gt;
|caption = A typical thunderstorm over a field.&lt;br /&gt;
|area of occurrence= Primarily tropical and also [[temperate]] regions.&lt;br /&gt;
|season= Most common in spring and summer. (in temperate regions) &amp;lt;br&amp;gt; Common in wet season. (in tropical regions)&lt;br /&gt;
|effect= Depends on the storm, may involve rain, hail, and/or high winds. May cause flooding or fires.&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
{{Weather}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;झंझावात&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;ref name=&amp;quot;GnY&amp;quot;&amp;gt;{{cite web |title=झंझावात-क्या है इसके पीछे का विज्ञान? – Geography and You |url=https://geographyandyou.com/%E0%A4%9D%E0%A4%82%E0%A4%9D%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%A4-%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%B9%E0%A5%88-%E0%A4%87%E0%A4%B8%E0%A4%95%E0%A5%87-%E0%A4%AA%E0%A5%80%E0%A4%9B%E0%A5%87/ |website=geographyandyou.com |language=hi |date=2 अगस्त 2019 |url-status=live |access-date=27 मार्च 2022}}&amp;lt;/ref&amp;gt; चाहे &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;तड़ितझंझा&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mamoria&amp;quot;&amp;gt;{{cite book |last1=Mamoria |first1=Dr Chaturbhuj |last2=Garg |first2=Dr H. S. |title=Geography: E-Book |date=28 दिसंबर 2016 |publisher=SBPD Publications |isbn=978-93-81865-21-7 |url=https://books.google.co.in/books?id=E-_LDQAAQBAJ&amp;amp;newbks=1&amp;amp;newbks_redir=0&amp;amp;lpg=PT152&amp;amp;dq=%E0%A4%A4%E0%A5%9C%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%9D%E0%A4%82%E0%A4%9D%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%A4&amp;amp;hl=hi&amp;amp;pg=PT172#v=onepage&amp;amp;q=%E0%A4%A4%E0%A5%9C%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%9D%E0%A4%82%E0%A4%9D%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%A4&amp;amp;f=false |access-date=27 मार्च 2022 |language=hi}}&amp;lt;/ref&amp;gt; ({{Lang-en|thunderstorm}}; &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;थंडरस्टॉर्म&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) [[वायुमंडल]] में मौसमी डिस्टर्बेंस सभ के प्रचंड रूप होखे लें जिनहन में [[तूफान]] के साथे-साथ [[आकासी बिजली]], बादर के गरज, भारी [[बरखा]] भा पाथर पड़े (ओला गिरे) आ झकझोरे वाली तेज हवा के घटना सामिल होखे लीं।&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;&amp;gt;{{cite web |title=Thunderstorm {{!}} Definition, Types, Structure, &amp;amp; Facts {{!}} Britannica |url=https://www.britannica.com/science/thunderstorm |website=www.britannica.com |publisher=[[ब्रिटैनिका एन्साइक्लोपीडिया]]. [[मरियम-वेबस्टर]] |access-date=27 मार्च 2022 |language=en |url-status=live}}&amp;lt;/ref&amp;gt; झंझावात साधारण तौर पर [[कपासीबरखाबादर]] सभ के साथे जुड़ल घटना होखे लीं। इनहन के उत्पत्ती गरम हवा के अचानक तेजी से ऊपर उठे के कारण होला, ऊपरी वायुमंडल में जाके की तेजी से ठंढा हो के कपासीबरखाबादर के कॉलम (खम्हा नियर) बना लेलिन; एह प्रक्रिया में पानी के बुन्नी आ बर्फ के कण चार्ज हो जालें आ ऊपर के ठंढा हवा तेजी से जमीन के ओर झपट के नीचे धँसे ले जेकरा के &amp;#039;&amp;#039;डाउनड्रिफ्ट&amp;#039;&amp;#039; कहल जाला आ एकरा चलते जमीन पर तेज झाकोरेदार हवा बहे ले।&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; एकरा साथे-साथ बादर में एकट्ठा भइल बिजली के चार्ज रिलीज होला आ आकासी बिजली के घटना पैदा होखे ले जेकरा चलते तेज आवाज चाहे बादर के [[गरज]] (thunder) पैदा होखे ला।&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
आमतौर पर ई मौसमी घटना कुछ समय खातिर घटित होखे ले, मने कि अल्प-कालिक (शॉर्ट-लिव्ड) होखे ले।&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; कभी-कभार अइसनो होला कि कम मजबूत झंझावात से बरखा होखबे न करे, जबकि कुछ कमजोर झंझावत सभ से मामूली बरखा होला जिनहन के अंगरेजी में &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;थंडरशावर&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (thundershower; गरज के साथ बौछार) कहल जाला। कभी-कभार ई बहुत मजबूत हो जाए पर आ इनहन के केंद्र में तेज घुमरीदार हवा के सिस्टम डेवलप हो जाए पर ई &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[टॉरनैडो]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; के रूप भी ले सके लें।&amp;lt;ref name=&amp;quot;amnh&amp;quot;&amp;gt;{{cite web |title=Tornadoes: Spinning Thunderstorms |url=https://www.amnh.org/explore/ology/earth/tornadoes-spinning-thunderstorms |website=amnh.org |publisher=American Museum of Natural History |access-date=27 मार्च 2022 |language=en |url-status=live}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
भारत में, खासतौर से [[सिंधु-गंगा के मैदान|गंगा के मैदान]] में, [[मानसून]] के पहिले के बरखा (&amp;#039;&amp;#039;प्री-मानसून&amp;#039;&amp;#039;) एही किसिम के तड़ितझंझावात सभ से होखे ले।&amp;lt;ref name=&amp;quot;Manohar&amp;quot;&amp;gt;{{cite journal |last1=Manohar |first1=G. K. |last2=Kandalgao |first2=S. S. |last3=Tinmaker |first3=Iqbal R. |title=Thunderstorm activity over India and Indian southwest monsoon |journal=Journal of Geophysical Research |date=1 फरवरी 1999 |issue=104 |doi=10.1029/98JD02592 |url=https://www.researchgate.net/publication/252805142_Thunderstorm_activity_over_India_and_Indian_southwest_monsoon}}&amp;lt;/ref&amp;gt; इनहन के ओडिशा, बंगाल आ बिहार में &amp;quot;नोर्वेस्टर&amp;quot; (Nor&amp;#039;westers) के नाँव से जानल जाला; बंगाल में &amp;quot;काल बैसाखी&amp;quot; के नाँव से।&amp;lt;ref name=&amp;quot;skymet 1&amp;quot;&amp;gt;{{Cite web|date=2015-03-21|title=Are you petrified by the term Kal Baisakhi?|url=https://www.skymetweather.com/content/weather-faqs/what-is-kal-baisakhi-or-norwesters/|access-date=2021-05-12|website=www.skymetweather.com|language=en-US}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;nature 1&amp;quot;&amp;gt;{{Cite journal|last1=Roy|first1=S. C.|last2=Chatterji|first2=G.|date=September 1929|title=Origin of Nor&amp;#039;westers|journal=Nature|language=en|volume=124|issue=3126|pages=481|doi=10.1038/124481a0|bibcode=1929Natur.124..481R|issn=1476-4687|doi-access=free}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{clear}}&lt;br /&gt;
== संदर्भ ==&lt;br /&gt;
{{Reflist|33em}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:मौसम]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{climate-stub}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ImportMaster</name></author>
	</entry>
</feed>