<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="bho">
	<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B2%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%BF%E0%A4%95_%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%82%E0%A4%B7%E0%A4%A3</id>
	<title>प्लास्टिक प्रदूषण - बदलाव इतिहास</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B2%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%BF%E0%A4%95_%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%82%E0%A4%B7%E0%A4%A3"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B2%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%BF%E0%A4%95_%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%82%E0%A4%B7%E0%A4%A3&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-27T13:51:20Z</updated>
	<subtitle>विकि पर एह पन्ना के संशोधन के इतिहास</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B2%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%BF%E0%A4%95_%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%82%E0%A4%B7%E0%A4%A3&amp;diff=7877&amp;oldid=prev</id>
		<title>ImportMaster: robot: Import pages using विशेष:आयात</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B2%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%BF%E0%A4%95_%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%82%E0%A4%B7%E0%A4%A3&amp;diff=7877&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-09T12:51:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;robot: Import pages using &lt;a href=&quot;/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%87%E0%A4%B7:%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4&quot; title=&quot;विशेष:आयात&quot;&gt;विशेष:आयात&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;नया पन्ना&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[चित्र:Waste cocobeach india.jpg|260px|thumb|alt=बीच के किनारे प्लास्टिक के बोतल इत्यादि|भारत में एक ठो बीच (समुंदरी किनारा) पर पलास्टिक के कचरा।]]&lt;br /&gt;
[[File:Plastic Pollution in Ghana.jpg|260px|thumb|alt=बीच के किनारे प्लास्टिक के बोतल इत्यादि|[[घाना]] में प्लास्टिक कचरा।]]&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;प्लास्टिक प्रदूषण&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, [[पर्यावरण]] में [[प्लास्टिक]] के प्रवेश आ एकरा से जियाजंतु, इनहन के प्राकृतिक आवास आ मनुष्य पर पड़े वाला खराब परभाव हवे।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web |url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1589019/plastic-pollution |title=Plastic pollution |publisher=Encyclopædia Britannica |accessdate=1 August 2013}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web |url=https://www.nationalgeographic.com/magazine/2018/06/plastic-planet-waste-pollution-trash-crisis |title=We Depend on Plastic. Now We&amp;#039;re Drowning in It. |author=Laura Parker |date=June 2018 |website=NationalGeographic.com |publisher= |access-date=25 June 2018}}&amp;lt;/ref&amp;gt; जवन पलास्टिक प्रदूषक के रूप में काम करे लें उनहना के साइज के आधार पर तीन कटेगरी में बाँटल जाला: माइक्रो-, मेसो-, आ मैक्रो- कचड़ा; मने कि बहुत छोट साइज के, माझिल साइज के आ बड़हन साइज के कचड़ा।&amp;lt;ref name=&amp;quot;plastics in marine environment&amp;quot;&amp;gt;{{cite journal |last1=Hammer|first1=J|last2=Kraak|first2=MH|last3=Parsons|first3=JR|title=Plastics in the marine environment: the dark side of a modern gift|journal=Reviews of environmental contamination and toxicology|date=2012|volume=220|pages=1–44|doi=10.1007/978-1-4614-3414-6_1}}&amp;lt;/ref&amp;gt; प्लास्टिक सस्ता होखे ला आ बहुत दिन ले चले ला, एकर इस्तेमाल बहुत बिबिध प्रकार से कइल जा सके ला; इहे कारन बा कि आदमी द्वारा पलास्टिक के इस्तेमाल बहुत भारी मात्रा में पूरा दुनिया में हो रहल बा।&amp;lt;ref&amp;gt;Hester, Ronald E.; Harrison, R. M. (editors) (2011). [https://books.google.com/books?id=TCfYfIDymd8C&amp;amp;pg=PA84#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false Marine Pollution and Human Health]. Royal Society of Chemistry. pp. 84-85. {{ISBN|184973240X}}&amp;lt;/ref&amp;gt; दूसर बात ई कि, जादेतर प्लास्टिक सभ के रचना अइसन होला कि ऊ प्राकृतिक तरीका से टूट के आसान तत्व में बदल जाए के बिबिध प्रक्रिया सभ के प्रति रोधक (रेजिस्टेंट) होखे लें। परिणाम ई कि इनहन के प्राकृतिक बिघटन बहुत धीरे होला।&amp;lt;ref name= &amp;quot;Plastic Pollution&amp;quot;&amp;gt;{{cite web |last1=Lytle|first1=Claire Le Guern|title=Plastic Pollution|url=http://plastic-pollution.org/|website=Coastal Care|accessdate=19 February 2015}}&amp;lt;/ref&amp;gt; ई दुनों कारण मिल के प्लास्टिक के पर्यावरण खातिर प्रदूषक चीज बानवे में योगदान करे लें आ ई एगो घातक प्रदूषक बन गइल बा।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{clear}}&lt;br /&gt;
==संदर्भ==&lt;br /&gt;
{{Reflist|33em}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{प्रदूषण}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:प्लास्टिक|प्रदूषण]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:प्रदूषण]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ImportMaster</name></author>
	</entry>
</feed>