<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="bho">
	<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%AC%E0%A4%BF%E0%A4%B8%E0%A4%A4%E0%A5%81%E0%A4%87%E0%A4%AF%E0%A4%BE</id>
	<title>बिसतुइया - बदलाव इतिहास</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%AC%E0%A4%BF%E0%A4%B8%E0%A4%A4%E0%A5%81%E0%A4%87%E0%A4%AF%E0%A4%BE"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AC%E0%A4%BF%E0%A4%B8%E0%A4%A4%E0%A5%81%E0%A4%87%E0%A4%AF%E0%A4%BE&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-24T10:18:39Z</updated>
	<subtitle>विकि पर एह पन्ना के संशोधन के इतिहास</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AC%E0%A4%BF%E0%A4%B8%E0%A4%A4%E0%A5%81%E0%A4%87%E0%A4%AF%E0%A4%BE&amp;diff=5235&amp;oldid=prev</id>
		<title>ImportMaster: robot: Import pages using विशेष:आयात</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AC%E0%A4%BF%E0%A4%B8%E0%A4%A4%E0%A5%81%E0%A4%87%E0%A4%AF%E0%A4%BE&amp;diff=5235&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-04-01T16:09:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;robot: Import pages using &lt;a href=&quot;/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%87%E0%A4%B7:%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4&quot; title=&quot;विशेष:आयात&quot;&gt;विशेष:आयात&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;नया पन्ना&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;बिछकुतिया&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; चाहे &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;बिसतुइया&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; एगो रेंगनी हिया जेकर 6000 गो ले [[प्रजाति]] हीखेला आ [[अंटार्कटिका]] छोड़ी के मय महादेसन मे पाइल जाला।&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.reptile-database.org Reptile Database]. Retrieved on 2012-04-22&amp;lt;/ref&amp;gt; बिछकुतिया सभ के जात अत बिसाल बाटे, जेहमे [[बिछखपड़ा]] से लेके गेको तक आजालऽसन। लमाई मे एह जात मे एकात सेंटीमीटर से लेके तीन मीटर बड़ कमोड़ो ड्रैगन तक आवेलऽसन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==देह के बनावट==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===सभसे छोट आ सभसे लाम===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ब्रुकेशिया मिक्रा&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite news|last1=Muir|first1=Hazel|title=Minute gecko matches smallest reptile record|url=https://www.newscientist.com/article/dn1635-minute-gecko-matches-smallest-reptile-record/|work=New Scientist|date=3 December 2001}}&amp;lt;/ref&amp;gt; नांव के बिछखपड़ा सभसे छोट होला आ कमोडो ड्रैगन सभसे लाम।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===देह===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिछकुतिया सभ के गोल देह, छोट नेटी प ऊंच मुड़ी, चारि गो गोड़ आ लाम पोंछ होखेला, कोनो कोनो के पोंछ नाहियो होखे।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite book|editor=McDiarmid, Roy W.|display-editors=etal |title=Reptile Biodiversity: Standard Methods for Inventory and Monitoring|year=2012|contribution=Reptile Diveristy and Natural History: An Overview|author=McDiarmid, Roy W.|page=13|isbn=978-0520266711}}&amp;lt;/ref&amp;gt; एकनि के साँपे लेख गर्दन लगे के हाड़ होखेला। कोनो कोनो बिछकुतिया के पोंछ कुछु धरहू के काजे आवेला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
एकिनी मे चाम केराटीन मे बनल [[चोञटा]] होखेला। ई देह मे पानी के कमी होखे से बचावेला आ एकरे चलते बिछकुतिया सभ रेगिस्तानो मे रहि लेवेलिसन। साँप लेखा बिछकुतियो केंचुली छोड़ेले, साँप एक हाली मे सवसे देहि के खाली एगो केंचुली छोड़ेला बाकिर बिछकुतिया सभ के केंचुली बहुत भागे छुटेला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिछकुतिया साकाहारी, माँसाहारी, सब्बाहारी सभ होखेलीसन। बिछकुतिया सभ के खाए के हिसाब से सभ दाँत एक्के नियन होला बाकिर केहू केहू के लगे अलग अलग दांतो होखेला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==देह के काज==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===चाल===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिना गोड़ के बिछकुतिया के छोड़ देल जाव तऽ एकीनी लगे चारि गो गोड़ होखेला जेकरा दहिना आ बाँवा के परापरी आगा बढ़ा के आ देहि के मोड़ के एकीनी के चलेलिसन। देहि मोड़ला के चलते चलत घड़ी साँस घिचे मे दिक्कत होखेला आ एही चलते एकिनि के हाली थाक जलिसन। एकीनि के बहुत सभ जात दुओ गोड़ प भाग सकेलऽसन।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite journal|url=http://jeb.biologists.org/content/202/9/1047|title=Comparative three-dimensional kinematics of the hindlimb for high-speed bipedal and quadrupedal locomotion of lizards|first1=D. J.|last1=Irschick|first2=B. C.|last2=Jayne|date=1 May 1999|journal=Journal of Experimental Biology|volume=202|issue=9|pages=1047–1065|via=jeb.biologists.org|pmid=10101105}}&amp;lt;/ref&amp;gt; कुछु कुछु अपना के आपन अगवल्ला गोड़ आ पींछी प ठाड़ कऽ सकेलीसन। कोनो कोनो बिछकुतिया जइसे की डैरको उड़ियो सकेलीसन: डैरको बिछकुतिया 60 मीटर ले उड़ सकेले।&amp;lt;ref&amp;gt;[[Ross Piper|Piper, Ross]] (2007), &amp;#039;&amp;#039;Extraordinary Animals: An Encyclopedia of Curious and Unusual Animals&amp;#039;&amp;#039;, [[Greenwood Press (publisher)|Greenwood Press]].&amp;lt;/ref&amp;gt; कोनो कोनो बिछकुतिया देवाल चाहे छत्ता प सट के चल सकेलिसन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Gecko foot on glass.JPG|thumb|upright|गेको के गोड़]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===मति===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिछकुतिया सभ देख, छू, सुँघ आ सुन सकेलीसन। ई सभ के संतुलन एह पे निर्भर करेला की ऊ परजाती केने रहेला, जइसे की लोटनी जेवन की माटी मे रहेले ऊ जादे तर छु के आ सुंघ के आपन काज करेले तऽ गेको सभ देख के आपन सिकार करेला। बिलगोह लगे देखे, छुवे आ सुँघे के तागत होखेला। कोनो कोनो आपन मति अंग के अजीब इस्तेमाल करेलीसन, जइसे बिछखपड़ा आपन आँखि के गोल गोल नचा सकेला। बिछकुतिया सभ लगे कान ना होखे ओकरा जगहा प बिलकी होखेला जेकरा से एकिनि के सुनेलीसन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Nile Monitor (Varanus niloticus) (16545024096).jpg|thumb|right|[[बिलगोह]] आपन जीभ से सूँघेला]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिछकुतिया लगे फेरोमोन सुंघे के तागत होखेला। बिलगोह सभ सूँघे ला आपन जीभि के परजोग करेलऽसन।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite journal |author=Frasnelli, J.|display-authors=etal|title=The vomeronasal organ is not involved in the perception of endogenous odors |journal=Hum. Brain Mapp. |volume=32 |issue=3 |pages=450–60 |date=2011 |pmid=20578170 |pmc=3607301 |doi=10.1002/hbm.21035}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=Wilson2012/&amp;gt; कोनो कोनो जइसे ईगुआना के मुड़ी के उपरा एगो तीसरका आँखि होखेला। एह आँखि से देखल तऽ ना जा सके बाकिर अन्हार आ अंजोर के पता लगावल जा सकेला। ई मुड़ी के ऊपर सिकारी सभ के पता लगावे आ बांचे मे काम आवेला।&amp;lt;ref&amp;gt;{{citation | last = Brames | first = Henry | title = Aspects of Light and Reptile Immunity | journal = Iguana: Conservation, Natural History, and Husbandry of Reptiles | volume = 14 | issue = 1 | year = 2007 | pages = 19–23 | url = http://www.ircf.org/downloads/wwdigitalmembers/Iguana_14-1web.pdf }}{{dead link|date=January 2018 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===बिख===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:AZ Gila Monster 02.jpg|thumb|left|कोनो कोनो बिछकुतिया जइसे की गिला मॉन्स्टर, मे बीख होखेला]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बरिस 2006 ले इ मानल जात रहे जे बिछकुतिया सभ मे बिख खाली गिला मॉन्स्टर आ मेक्सिकन बिडेड बिछकुतिया मे होखेला। बाकिर, बिलगोह परजाति के कोनो कोनो बिछकुतिया, कमोडो ड्रैगन संहित्ते, आपन मुह मे बिख बानवेलऽसन। ऑस्ट्रेलिया के लेस बिलगोह के बिख से बेहोसी आवे लागेला, आ खून बहुत बसी बहेला, काहे कि बिख से खून पातर हो जाला आ जमेला ना, आ बिपी कम हो जाला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===साँस===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
सवाना बिलगोह आ हरियर इगुआना के फेफड़ा प भइल सोध मे पता लागल की एकिनि मे एक दिक मे हवा जाला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===जनन===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Trachylepis maculilabris mating.jpg|thumb|250px|दुगो [[लोटनी]] जनन करत]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिछकुतिया सभ के देहे मे वीर्य आ अंड मिलेला आ निसेचित होखेला। ई काज तब चालू होला जब एगो नर एगो मादा जोर संभोग कर के ओकरा भीतर आपन विर्य छोड़ देवेला।&amp;lt;ref&amp;gt;Pianka and Vitt, pp. 108.&amp;lt;/ref&amp;gt; बिछकुतिया के बेसी परजाती अंडा देवेला। मादा खोता चाहे भूञा प आपन अंडा देवेले।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बहुते बिछकुतिया मे अंडा के छिलकोइया चाम लेखा होला, जेकर चलते पानी बहरा भितरा आ जा सकेला बाकिर अईसन परजात जे की सुखल जगहा प रहेला होकर अंडा के छीलकोइया कैल्सियम के होखेला। अंडा मे, भूरुन ओकर जरदी से पोसक तत्व लेवेला। अंडा के सेवल ना जाला आ मादा अंडा देला के बाद ओकरा छोड़ देवेले। कोनो कोनो परजात अंडा सेवबो करेला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
लमसम बिस परतिसत बिछकुतिया अंडा ना देके बच्चा के जनम देवेले। भुरुन के पोशक तत्व पल्सेटा से मिलेला।&amp;lt;ref&amp;gt;Pianka and Vitt, pp. 117–118.&amp;lt;/ref&amp;gt; केतना बिछकुतिया बिना सम्भोग के जनन करेले।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिछकुतिया सभ के लिंग निर्धारन तापमान से होला। कम तापमान मे बेसी मादा जनमेले बाकिर बेसी तापमान मे बेसी नर जनमेला। कोनो कोनो क्रोमोसोम ओ से लिंग निर्धारन होला, जेहमे नरो के क्रोमोसोम (XY आ XXY) एक ना होखे आ मादो (ZW) के एक ना होखे।&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pianka-Vitt119&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==चाल चलन==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बेसी बिछकुतिया दिने बहरा निकलेले&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pianka-Vitt86&amp;quot;/&amp;gt;, बाकिर कुछु कुछु रतियो खानी बहरा आवेले। बिछकुतिया आपन देह के तापमान बना के ना धर सकेले एही चलते ई सूरूज के घाम मे गरमी लेवेले, जेसे देहि फरहर हो जाला।&amp;lt;ref&amp;gt;Pianka and Vitt, pp. 32–37.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===हातावाद===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Fighting Sand lizards (Lacerta agilis) 4295304.jpg|thumb|left|दुगो बलुइया बिछकुतिया लड़त]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
नर सभ आपन हाता बनावेलऽसन, जेह मे मादा सभ के लोभावे ला संसाधन रहेला, आ होकरा ऊ दोसर नरन से बचावेला। संसाधन मे देह गमरावे के, खाए के आ खोता बनावे के जगहा आवेला। परजाति के रहे के जगहा ओकर हाता के बनावट बतावेला जइसे पथली बिछकुतिया, पहाड़ प रहेलीसन।&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pianka-Vitt94&amp;quot;&amp;gt;Pianka and Vitt, pp. 94–106.&amp;lt;/ref&amp;gt; कोनो कोनो परजात समुहो बना के रहेला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===सनेस दिहल===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिछकुतिया सभ मादा के लोभावे आ दुश्मन सभ के हड़कावे ला सनेसा देवेलऽसन। ई सनेस देह से अलग अलग काज कऽ के दिहल जाला जइसे दंड, पोंछी हिलावल, रंग बदलल आ मुह खोलल। इगुआना सभ के नेटी लगे एगो झोरा लेखा कुछु होला, जेवन की अलग अलग आकर आ रंग के होला, हेकरो फूला पचका के सनेसा दिहल जाला।&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pianka-Vitt87&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=Firefly/&amp;gt; कोनो कोनो लगे गाढ़ नील झोरा होखेला आ ई अल्ट्रावायलेट तारंग से सनेसा देवेलऽसन।&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pianka-Vitt86&amp;quot;/&amp;gt; नील जीभी लोटनी आपन नीला जीभ देखा के खतरा के सनेसा देवेलीसन।.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Langley&amp;quot;/&amp;gt; बिछखपड़ा सभ देहि के रंग बदल के सनेसा देवेलऽसन। ई खीस बरला प चटख रंग देखावेलऽसन आ हार मनला पा गाढ़।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite journal |last1=Ligon |first1=Russell A |doi=10.1007/s00265-014-1713-z |title=Defeated chameleons darken dynamically during dyadic disputes to decrease danger from dominants |journal=Behavioral Ecology and Sociobiology |volume=68 |issue=6 |pages=1007–1017 |year=2014}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Listen&lt;br /&gt;
|filename= Mating_call_of_a_male_Tokay_gecko_(Gekko_gecko).ogg&lt;br /&gt;
|title=टोकाय गेको के संभोग सनेसा&lt;br /&gt;
|description=टोकाय गेको के संभोग सनेसा&lt;br /&gt;
|pos=right&lt;br /&gt;
|format=[[Ogg]]}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==पर्यावरन शास्त्र==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Lizard namely Oriental Garden Lizard.jpg|thumb|right|गाँछ प एगो बिछकुतिया]]&lt;br /&gt;
[[File:Lizard of tharparkar.jpg|alt=A lizard from Thar desert|thumb|थार रेगिस्तान के एगो बिछकुतिया]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===घर===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिछकुतिया अंटार्कटिका आ कोनो कोनो टापू छोड़ि के दुनिया मे सगरी पइल जाले। ई समुद्र तल से लेके एहसे पान हजार मीटर ऊँचाई के पाईल जाले। अइसे तऽ एकिनि के गरम जगहा प रहल पसन करेलीसन, बाकिर पाला जगहो प रहे के आदि होखेलीसन। ई भुञया, गांछ, पथल सभ मे राहेलिसन। समुद्री ईगुआना समुंदर मे रहेला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===जेवनार===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Western Green Lizard.jpg|thumb|पक्खीमी हरियर  बिछकुतिया टिड्डा मार के खात]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिछकुतिया सिकार कऽ के खालिसन। बहुते परजाति बइठ के सिकार के असरा देखेला फेर होकरा धरेला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===छल===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Phrynosoma mcallii.jpg|thumb|left|]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिछकुतिया सभ बहुते बिधी से छल करेले। बहुते के चाम पेड़ पौधा के रंग के रहेला। कोनो कोनो बिछकुतिया तऽ उहे पथल प रहेले जोन ओकर देह के रंग के होखेला, आ एकरा से उ सिकारी सभ से बाचल रहेले। कोनो कोनो आपन रंग बदल लेवेले।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===आपन अंग अलगा गइल===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;!--[[File:Lizard tail autotomy.JPG|thumb|Lizard tail [[autotomy]]]]--&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Severed skink tail.webm|thumb|[[लोटनी]] के पोंछ कटला के बाद हिलत]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिछकुतिया सभ मे आपन पोंछ छोड़े जोग होखेलिसन। एकरा से ऊ सिकारी सभ से बाच जालिसन। छोड़ला के बाद पोंछ हीलत रहेला आ एकरा से सिकार के धेयान ओही प रहि जाला आ बिछकुतिया भाग जाले।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==मनई जोरे संबन्ह==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बहुते बिछकुतिया मानुस के कस्ट ना करे। कमोडो ड्रैगन के कबो कबो मानुस प परहार करत देखल गइल बा।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Kini iguana.jpg|thumb|left|हरियर इगुआना पोसुआ होखेलऽसन।]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बहुते बिछकुतिया जइसे की हरियर इगुआना पोसुआ होखेलीऽसन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बिछकुतिया प बहुते लोक कथा आ खीसा समाज मे बाड़ऽसन। आस्ट्रेलिया मे मानल जाला जे टोरातर्रो, जेवन की बिछकुतिया देवता रहन ऊ मानुस के मरद आ मेहरारू मे बाँटी दिहलन। अमेजोन मे बिछकुतिया के पसुअन के राजा मानल जाला। भारत के भोजपुरी क्षेत्र मे लइकन मे एगो मनता रहेला जे लोटनी के पोंछ तीन हाली कानी अंगुरी से छुवला से पइसा मिलेला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
मध्य अमेरिका मे हरियर इगुआना के खाइल जाला आ &amp;quot;गाँछ प के मुरगा&amp;quot; कहल जाला, काहे कि ई गाँछ प रहेलऽसन आ एकीनि के सवाद मुरगा लेखा होखेला।&amp;lt;ref&amp;gt;{{Cite web |url=http://todoiguanasverdes.jimdo.com/01-qu%C3%A9-es-una-iguana/h-referencias-culturales/ |title=Referencias culturales - todo iguanas verdes |access-date=2018-11-25 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161026234318/http://todoiguanasverdes.jimdo.com/01-qu%C3%A9-es-una-iguana/h-referencias-culturales/ |archive-date=2016-10-26 |url-status=dead }}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==सनर्भ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ImportMaster</name></author>
	</entry>
</feed>