<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="bho">
	<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF</id>
	<title>साहित्य - बदलाव इतिहास</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-22T20:21:33Z</updated>
	<subtitle>विकि पर एह पन्ना के संशोधन के इतिहास</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF&amp;diff=814&amp;oldid=prev</id>
		<title>ImportMaster: robot: Import pages using विशेष:आयात</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF&amp;diff=814&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-04-11T19:43:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;robot: Import pages using &lt;a href=&quot;/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%87%E0%A4%B7:%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4&quot; title=&quot;विशेष:आयात&quot;&gt;विशेष:आयात&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;नया पन्ना&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;साहित्य&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ([[अंगरेजी]]: लिटरेचर) सामान्य अरथ में, [[लिखाई|लिखल गइल]] रूप में कौनों रचना के कहल जा सके ला।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web|last=Rexroth |first=Kenneth |url=https://www.britannica.com/art/literature |title=Literature |language=en |publisher=Britannica.com |date=2015-07-13 |accessdate=2018-04-19}}&amp;lt;/ref&amp;gt; हालाँकि, कुछ सकेत अरथ में [[कला (समस्त)|कलात्मक]] ढंग से लिखल गइल रचना सभ के साहित्य के दर्जा दिहल जाला; पुराना समय में खाली [[कबिता|कबितई]] वाली रचने सभ के साहित्य मानल जाय&amp;lt;ref&amp;gt;[http://vle.du.ac.in/mod/book/print.php?id=12741&amp;amp;chapterid=27064 साहित्य की परिभाषा], du.ac.in पर, (हिंदी में)।&amp;lt;/ref&amp;gt; आ गद्य रचना बाद में एह में शामिल भइल। दुसरे ओर, ब्यापक अरथ में, सगरी अइसन [[लिखाई|लिपिबद्ध]], मने कि लिखाई भा लिपि के इस्तेमाल से सहेजल, चाहे ऊ हाथ से लिखल होखे चाहे छापा में छपल होखे, भा डिजिटल रूप में मौजूद होखे, कला आ ज्ञान के बात के निरूपण करे वाली सगरी सामग्री साहित्य कहल जा सके ले। ऑक्सफोर्ड ऑनलाइन हिंदी डिक्शेनरी के अनुसार, साहित्य के अरथ: लिपिबद्ध ज्ञान भा बिचार हो सके ला, गद्य भा पद्य में लिखल कलात्मक रचना, या फिर ग्रंथ सभ के सामूहिक रूप से साहित्य कहल जा सके ला।&amp;lt;ref&amp;gt;[https://hi.oxforddictionaries.com/%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A4%BE%E0%A4%B7%E0%A4%BE/%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%AF साहित्य], ऑक्सफोर्ड ऑनलाइन डिक्शेनरी (हिंदी में)।&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
साहित्य के बर्गीकरण भी कई आधार पर कइल जा सके ला, जइसे कि [[भाषा]], देस, बिधा, भा बिसयबस्तु के आधार पर अलगा-अलगा किसिम के साहित्य परिभाषित कइल जाला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==शब्दउत्पत्ती==&lt;br /&gt;
भोजपुरी भाषा में &amp;#039;&amp;#039;साहित्य&amp;#039;&amp;#039; शब्द [[संस्कृत]] से आइल हवे जहाँ एकर उत्पत्ती &amp;#039;&amp;#039;सहित&amp;#039;&amp;#039;+&amp;#039;&amp;#039;यत्&amp;#039;&amp;#039; प्रत्यय से बतावल जाला आ अरथ कइल जाला कि जहाँ शब्द आ अरथ के सहभाव (एक्के साथ मौजूद होखे के स्थिती) होखे।&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gupta&amp;quot;&amp;gt;{{cite book|author=Dr Ganpati Chandra Gupta|title=Bhartiya Evam Paschatya Kavya Sidhant|url=https://books.google.com/books?id=w5Ut61s0m34C&amp;amp;pg=PT28|publisher=Rajkamal Prakashan Pvt Ltd|isbn=978-81-8031-112-3|pages=28–}}&amp;lt;/ref&amp;gt; हालाँकि, ऊपर बतावल ब्युत्पत्ती में कत्तों &amp;#039;&amp;#039;शब्द आ अरथ के समभाव&amp;#039;&amp;#039; वाली बात अपने आप ना आ जाले, ई मानल जाला कि पुरनका आचार्य लोग &amp;#039;&amp;#039;काब्य&amp;#039;&amp;#039;, मने कि [[कबिताई]] के परिभाषा एही रूप में कइल कि जहाँ शब्द आ अरथ के समभाव होखे (सहितौ), हालाँकि बाद में एह पूरा बात खाती ई एकही शब्द इस्तमाल होखे लागल; साथे-साथ &amp;#039;&amp;#039;काब्य&amp;#039;&amp;#039; शब्द के अरथ एकरे बाद सिकुड़ गइल।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
अंगरेजी शब्द &amp;#039;&amp;#039;लिटरेचर&amp;#039;&amp;#039; के उत्पत्ती लैटिन भाषा के शब्द &amp;#039;&amp;#039;लिटेरा&amp;#039;&amp;#039; (litera/littera) से बतावल जाला।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web|url=https://www.etymonline.com/word/literature |title=literature &amp;amp;#124; Origin and meaning of literature by Online Etymology Dictionary |publisher=Etymonline.com |date= |accessdate=2018-04-19}}&amp;lt;/ref&amp;gt; मने कि इहाँ भाषा के लिखल रूप के ढेर साफ बात कइल गइल बा, काहें कि एही &amp;#039;&amp;#039;लिटेरा&amp;#039;&amp;#039; मूल शब्द से जेकर अरथ अच्छर या अच्छर संबधित होला, से &amp;#039;&amp;#039;लेटर&amp;#039;&amp;#039; (अक्षर), &amp;#039;&amp;#039;लेटर&amp;#039;&amp;#039; चिट्ठी पतरी इत्यादि के उत्पत्ती होखे ला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==परिभाषा==&lt;br /&gt;
साहित्य के परिभाषा समय के साथ बदलत रहल बाटे: ई एक किसिम से &amp;quot;संस्कृति सापेक्ष परिभाषा&amp;quot; होला।&amp;lt;ref name=&amp;quot;Leitch &amp;#039;&amp;#039;et al.&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;The Norton Anthology of Theory and Criticism&amp;#039;&amp;#039;, 28&amp;quot;&amp;gt;Leitch &amp;#039;&amp;#039;et al.&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;The Norton Anthology of Theory and Criticism&amp;#039;&amp;#039;, 28&amp;lt;/ref&amp;gt; पच्छिमी यूरोप में, 18वीं सदी से पहिले, साहित्य के मतलब रहे सगरी किताब आ लिखित सामग्री।&amp;lt;ref name=&amp;quot;Leitch &amp;#039;&amp;#039;et al.&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;The Norton Anthology of Theory and Criticism&amp;#039;&amp;#039;, 28&amp;quot; /&amp;gt; रोमांटिक जुग में अउरी सकेत माने के उदै भइल आ साहित्य के मतलब बूझल जाए लागल कि &amp;quot;कल्पनाशीलता&amp;quot; वाला लेखन के काम।&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ross, The Emergence of Literature: Making and Reading the English Canon in the Eighteenth Century, 406&amp;quot;&amp;gt;Ross, &amp;quot;The Emergence of &amp;quot;Literature&amp;quot;: Making and Reading the English Canon in the Eighteenth Century&amp;quot;, 406&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Eagleton, &amp;#039;&amp;#039;Literary theory: an introduction&amp;#039;&amp;#039;, 16&amp;quot;&amp;gt;Eagleton, &amp;#039;&amp;#039;Literary theory: an introduction&amp;#039;&amp;#039;, 16&amp;lt;/ref&amp;gt; समकालीन बादबिबाद कि साहित्य में कवना कवना चीज के सामिल कयल जाय, पुरनका लच्छन सभ के ओर लवट रहल बा आ बेसी इन्क्लूसिव (मने ढेर कुछ समेटले) चिन्हित कइल जा रहल बा; जइसे कि उदाहरन के रूप में, सांस्कृतिक अध्ययन, एकरे पापुलर आ अलपसंख्यक बिधा सभ, सगरो के सामिल करे ला आ पच्छिमी पंथ (धार्मिक) परंपरा के ग्रंथ सभ के भी एही के हिस्सा माने ला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==संदर्भ==&lt;br /&gt;
{{Reflist|33em}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:साहित्य| ]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:संस्कृति]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Culture-stub}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ImportMaster</name></author>
	</entry>
</feed>