<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="bho">
	<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%B9%E0%A4%B5%E0%A4%BE_%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%82%E0%A4%B7%E0%A4%A3</id>
	<title>हवा प्रदूषण - बदलाव इतिहास</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%B9%E0%A4%B5%E0%A4%BE_%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%82%E0%A4%B7%E0%A4%A3"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B9%E0%A4%B5%E0%A4%BE_%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%82%E0%A4%B7%E0%A4%A3&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-26T11:04:09Z</updated>
	<subtitle>विकि पर एह पन्ना के संशोधन के इतिहास</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B9%E0%A4%B5%E0%A4%BE_%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%82%E0%A4%B7%E0%A4%A3&amp;diff=2872&amp;oldid=prev</id>
		<title>ImportMaster: robot: Import pages using विशेष:आयात</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B9%E0%A4%B5%E0%A4%BE_%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%82%E0%A4%B7%E0%A4%A3&amp;diff=2872&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-25T08:44:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;robot: Import pages using &lt;a href=&quot;/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%87%E0%A4%B7:%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4&quot; title=&quot;विशेष:आयात&quot;&gt;विशेष:आयात&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;नया पन्ना&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[File:AlfedPalmersmokestacks.jpg|thumb|upright=1.2|alt=दू ठो लंबा चिमनी से निकल रहल सफ़ेद धुआँ|[[कोक (जलावन)|कोकिंग भट्ठी]] से निकले वाला धुआँ से होखे वाला हवा परदूषण]]&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;हवा परदूषण&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; भा &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;वायु प्रदूषण&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[वायुमंडल|धरती के वायुमंडल]] में मौजूद हवा में नोकसानदेह चीजन के प्रवेश होखे वाला [[प्रदूषण|परदूषण]] हवे। हवा में पहुँचे वाला ई [[पार्टिकुलेट मैटर|महीन कण]] सभ आ [[जीवकण|जीवीय कण]] सभ बेमारी, एलर्जी पैदा क सके लें आ मौत के कारण बन सकेलें जबकि [[प्राकृतिक पर्यावरण]] के बाकी जिंदा जिया-जंतु आ बनस्पति के सेहत पर भी खराब असर डाल सके लें, आ [[बनावटी पर्यावरण|मनुष्य निर्मित पर्यावरण]] के तत्व सभ के भी नोकसान पहुँचा सके लें। हवा प्रदूषण के कारण मनुष्य के काम भी हो सके ला, जइसे कि चिमनी से निकले वाला धुँआ; आ ई प्राकृतिक घटना सभ के कारण भी हो सके ला, उदाहरण खातिर [[ज्वालामुखी]] से निकले वाली नोकसानदेह गैस से भी हो सके ला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
साल 2008 के एक ठो रपट में, घरभितरिया हवा परदूषण आ खराब शहरी हवा गुणवत्ता, दुनों के सभसे खराब किसिम के जहरीला परदूषण के रूप में निशानदेही कइल गइल बा।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web|url=http://www.worstpolluted.org/ |title=Reports |publisher=WorstPolluted.org |date= |accessdate=2010-08-29| archiveurl= https://web.archive.org/web/20100811155338/http://www.worstpolluted.org/| archivedate= 11 August 2010 &amp;lt;!--DASHBot--&amp;gt;| url-status= live}}&amp;lt;/ref&amp;gt; 2014 में आइल बिस्व स्वास्थ संगठन के रपट में बतावल गइल बा कि साल 2012 में पूरा दुनिया भर में 70 लाख लॉग के मौत भइल,&amp;lt;ref name=WHO2014&amp;gt;{{cite web | url =http://www.who.int/mediacentre/news/releases/2014/air-pollution/en/| title =7 million premature deaths annually linked to air pollution |publisher =WHO|date=25 मार्च 2014| accessdate =25 मार्च 2014}}&amp;lt;/ref&amp;gt; एह अनुमान से मिलत जुलत आँकड़ा अंतर्राष्ट्रीय ऊर्जा एजेंसी के भी रहल।&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.iea.org/publications/freepublications/publication/WorldEnergyOutlookSpecialReport2016EnergyandAirPollution.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite news |last= |first= |title=Study Links 6.5 Million Deaths Each Year to Air Pollution |url=https://www.nytimes.com/2016/06/27/business/energy-environment/study-links-6-5-million-deaths-each-year-to-air-pollution.html |date=26 जून 2016 |work=New York Times |accessdate=27 जून 2016  }}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== प्रदूषणकारी ==&lt;br /&gt;
* [[कार्बन डाईऑक्साइड]] ({{CO2}}) &lt;br /&gt;
* सल्फर ऑक्साइड (SO&amp;lt;sub&amp;gt;x&amp;lt;/sub&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* नाइट्रोजन ऑक्साइड (NO&amp;lt;sub&amp;gt;x&amp;lt;/sub&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* [[कार्बन मोनोऑक्साइड]] (CO) – CO रंगहीन, गंधहीन बिसैली बाकी कौनों संबेदना ना पैदा करे वाली।&amp;lt;ref&amp;gt;{{Cite Web|url=https://www.nhs.uk/conditions/carbon-monoxide-poisoning/|title=Carbon Monoxide Poisoning - NHS}}&amp;lt;/ref&amp;gt; इंजन में पेट्रोलियम पदार्थ के दहन (कंबशन) से निकले ले।&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;quot;Vehicles, Air Pollution, and Human Health.&amp;quot; Union of Concerned Scientists, www.ucsusa.org/clean-vehicles/vehicles-air-pollution-and-human-health&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* वोलाटाइल ऑर्गेनिक कंपाउंड (VOC)&lt;br /&gt;
* [[पार्टिकुलेट मैटर]]&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web|url=http://www.newsroom.heart.org/index.php?s=43&amp;amp;item=1029 |title=Evidence growing of air pollution&amp;#039;s link to heart disease, death |accessdate=2010-05-18 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20100603014952/http://www.newsroom.heart.org/index.php?s=43&amp;amp;item=1029 |archivedate=2010-06-03 |df= }} // American Heart Association. May 10, 2010&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;J.R. Balmes, J.M. Fine, D. Sheppard Symptomatic bronchoconstriction after short-term inhalation of sulphur dioxide Am. Rev. Respir. Dis., 136 (1987), p. 1117&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* परसिस्टेंट फ्री रेडिकल्स&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web|url=http://www.physorg.com/pdf138201201.pdf |title=Newly detected air pollutant mimics damaging effects of cigarette smoke |format=PDF |date= |accessdate=2010-08-29}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web|url=https://www.sciencedaily.com/releases/2009/07/090722123751.htm |title=Infant Inhalation Of Ultra-fine Air Pollution Linked To Adult Lung Disease |publisher=Sciencedaily.com |date=2009-07-23 |accessdate=2010-08-29}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* सीसा, पारा, कैडमियम इत्यादि बिसैली धातु सभ।&lt;br /&gt;
* [[क्लोरोफ्ल्यूरोकार्बन]] (CFCs) – ओजोन के नोकसान, सीधे संपर्क में आवे पर इनहन में से कई गो आदमी दे सेहत खाती नोक्सान्देह।&lt;br /&gt;
* [[अमोनिया]] (NH&amp;lt;sub&amp;gt;3&amp;lt;/sub&amp;gt;) – कई खेती के क्रिया सभ में निकले ला; उद्योग से निकले ला।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web|title=The Effect of Changing Background Emissions on External Cost Estimates for Secondary Particulates|publisher= Open environmental sciences|year=2008|url=https://www.researchgate.net/profile/Luc_Int_Panis/publication/250144316_The_Effect_of_Changing_Background_Emissions_on_External_Cost_Estimates_for_Secondary_Particulates/file/3deec51efe5018cd80.pdf?origin=publication_detail}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* गंध&amp;amp;nbsp;— कूड़ा-कबाड़, सीवर, उद्योग के कचरा इत्यादि से निकले वाली बदबू।&lt;br /&gt;
* रेडियोएक्टिव प्रदूषणकारी – प्राकृतिक रेडियोएक्टिव क्षय से, मनुष्य द्वारा परमाणु बिस्फोट से।&lt;br /&gt;
* ग्राउंड लेवल पर ओजोन (O&amp;lt;sub&amp;gt;3&amp;lt;/sub&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* पेरोक्सीसेटाइल नाइट्रेट (Peroxyacetyl nitrate) (C&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;3&amp;lt;/sub&amp;gt;NO&amp;lt;sub&amp;gt;5&amp;lt;/sub&amp;gt;) – similarly formed from NO&amp;lt;sub&amp;gt;x&amp;lt;/sub&amp;gt; and VOCs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== स्रोत ==&lt;br /&gt;
===प्राकृतिक ===&lt;br /&gt;
[[File:Dust Storm Texas 1935.jpg|thumb|220px|right|alt=धूर के तूफ़ान|अमेरिका के टैक्सास में धूर के आन्ही तुफान]]&lt;br /&gt;
* धूर – कई अइसन इलाका से जहाँ बनस्पति के अभाव बाटे।&lt;br /&gt;
* ज्वालामुखी क्रिया से निकले वाली धूर आ बिबिध किसिम के गैस सभ। जइसे कि सल्फरडाइऑक्साइड इत्यादि।&lt;br /&gt;
* मवेशी सभ के पाचन क्रिया में निकले वाली मीथेन गैस।&lt;br /&gt;
* पानी लगा के खेती, जइसे कि धान से, निकले वाली मीथेन।&lt;br /&gt;
* कई जगह जमीन से अपने आप निकले वाली रैडान गैस।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== मानवी स्रोत ===&lt;br /&gt;
[[File:BurningOffFieldsInTheEveningInSouthGeorgia.jpg|thumb|220px|right|alt=खेत जरावल |दक्खिनी जार्जिया में एगो खेत में डाठ जरावल जा रहल बा]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* स्थाई, फैक्टरी आ पावर प्लांट से निकले वाला धुआँ आ गैस।&lt;br /&gt;
* मोबाइल रूप में, सड़क परिवहन से निकले वाला धुआँ&lt;br /&gt;
* हवाई जहाज सभ से निकले वाली गैस जिनहन से ऊपरी वायुमंडल में अवांछित बदलाव हो रहल बा।&lt;br /&gt;
* खेती के खड़ा डांठ जरावे से निकले वाला धुआँ।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== घरभीतरिया हवा क्वालिटी ==&lt;br /&gt;
अगर घर के भीतर हवा के आवाजाही, मने कि वेंटीलेशन, बढ़ियाँ न होखे, घर के भीतरी हवा में प्रदूषक तत्व सभ एकट्ठा हो सके लें। ई खतरनाक हो सके ला काहें कि लोग आपना जादेतर समय घरे के भितरें बितावे लें। [[रैडान]] (Rn) गैस, एगो कैंसरकारी गैस, कई जगह धरती से निकले ले आ घर के भीतर इकट्ठा हो सके ले। घर में कारपेट आ प्लाई से फॉर्मलडीहाइड (H&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;CO) गैस निकले ले। पेंट आ अउरी अइसन रंग-रोगन के चीज सभ से सूखे पर वोलाटाइल ऑर्गेनिक कंपाउंड (VOCs) रिलीज होखे लें। [[सीसा]] आधारित पेंट से, सूखे पर अइसन महीन धूर (डस्ट) निकले ले जे साँस के साथे शरीर में परवेश क सके ले। इनहन के अलावा एयर फ्रेशनर, सुगंधित करे वाला पदार्थ, धूप-अगरबत्ती इत्यादि से भी, लोग खुद के द्वारा घर के भीतरी हवा में प्रदूषण क सके ला। लकड़ी जरावे आ गर्मी पैदा करे खातिर भी इस्तेमाल होखे वाला दहन सभ से घर के भीतर प्रदूषण हो सके ला।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web|url=http://sapiens.revues.org/index130.html |title=Duflo, E., Greenstone, M., and Hanna, R. (2008) &amp;quot;Indoor air pollution, health and economic well-being&amp;quot;. &amp;#039;&amp;#039;S.A.P.I.EN.S.&amp;#039;&amp;#039; &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1) |publisher=Sapiens.revues.org |date= |accessdate=2010-08-29}}&amp;lt;/ref&amp;gt; बिना उचित वेंटिलेशन वाला घर में कीड़ा-मकोड़ा आ मच्छरमार चीजन के छिड़काव से हवा के क्वालिटी खराब हो सके ले।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== इतिहासी बिपति ==&lt;br /&gt;
अब तक के इतिहास में सभसे बड़ बिपति जे हवा में प्रदूषणकारी के तात्कालिक प्रवेश से भइल होखे, 1984 के भोपाल गैस त्रासदी के नाँव से जानल जाला।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite news | publisher = Australian Broadcasting Corporation | author = Simi Chakrabarti | url =http://www.abc.net.au/worldtoday/content/2004/s1257352.htm | title = 20th anniversary of world&amp;#039;s worst industrial disaster}}&amp;lt;/ref&amp;gt; अमेरिकी कंपनी युनियन कार्बाइड (जेकरा के बाद में डाउ केमिकल कंपनी कीन लिहलस) के फैकटरी से खतरनाक रासायनिक गैस के लीकेज भइल जेह में 3787 लोगन के मौत भ गइल आ 150,000 से 600,000 लोग के नोकसान चहुँपल। एही तरह से यूनाइटेड किंगडम में, सभसे बुरा हवा प्रदूषण के घटना 4 दिसंबर 1952 के &amp;quot;ग्रेट स्मॉग&amp;quot; रहल जे [[लंदन]] के ऊपर बनल रहे। छह दिन में कुल  4,000 से बेसी लोगन के मउअत दर्ज कइल गइल आ हाल के दुबारा अनुमान माने लें कि एह में लगभग 12,000 लोग मुअल।&amp;lt;ref name=&amp;quot;EHP_112_1&amp;quot;&amp;gt;{{cite journal | last1 = Bell | first1 = Michelle L. |author2=Michelle L. Bell |author3=Devra L. Davis |author4=Tony Fletcher  |date=January 2004 | title = A Retrospective Assessment of Mortality from the London Smog Episode of 1952: The Role of Influenza and Pollution | journal=Environ Health Perspect | volume = 112 | issue = 1 | pages = 6–8 | doi = 10.1289/ehp.6539 | pmid=14698923 | pmc=1241789}}&amp;lt;/ref&amp;gt; सोवियत रूस में 1979 में अइसने एगो घटना भइल जब जैविक हथियार के प्रयोगशाला से सेवर्डलोस्क में एंथ्रेक्स के जीवाणु बहरें हवा में फइल गइलें आ 64 लोगन के मौत भइल।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite journal |vauthors=Meselson M, Guillemin J, Hugh-Jones M |title=The Sverdlovsk anthrax outbreak of 1979 |journal=Science |volume=266 |issue=5188 |pages=1202–08 |date=November 1994 |pmid=7973702 |doi=10.1126/science.7973702 |url=http://www.anthrax.osd.mil/documents/library/Sverdlovsk.pdf |display-authors=etal |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20060921004004/http://www.anthrax.osd.mil/documents/library/Sverdlovsk.pdf |archivedate=2006-09-21 |df= }}&amp;lt;/ref&amp;gt; अमेरिका में, सिंगल घटना गिनावल जाय तब पेंसिलवेनिया के डोनोरा में अक्टूबर 1948 में करीब 20 लोगन के मौत भइल आ 7,000 लोग बेमार पड़ गइल।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite book | author=Davis, Devra | title=When Smoke Ran Like Water: Tales of Environmental Deception and the Battle Against Pollution|publisher=Basic Books|year=2002|isbn=0-465-01521-2}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{clear}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==संदर्भ==&lt;br /&gt;
{{Reflist|35em}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== बाहरी कड़ी ==&lt;br /&gt;
{{commons|Air pollution}}&lt;br /&gt;
* [http://cpcb.nic.in/National-Air-Quality-Index/ एयर क्वालिटी इंडेक्स], केंद्रीय प्रदूषण नियंत्रण बोर्ड, भारत। {{in lang|en}}&lt;br /&gt;
* [http://aqicn.org/map/world/ Global real-time air quality index map] {{in lang|en}}&lt;br /&gt;
* [https://www.airnow.gov/index.cfm?action=aqibasics.aqi Air Quality Index (AQI) Basics] {{in lang|en}}&lt;br /&gt;
* [http://www.urbanairquality.org/ International Conference on Urban Air Quality]. {{in lang|en}}&lt;br /&gt;
* [http://www.who.int/phe/health_topics/outdoorair/databases/en/index.html Database: outdoor air pollution in cities], [[बिस्व स्वास्थ्य संगठन]] {{in lang|en}}&lt;br /&gt;
* [https://web.archive.org/web/20160104165807/http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs313/en/ World Health Organization Fact Sheet on Air quality and health]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{प्रदूषण}}&lt;br /&gt;
{{Authority control}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:हवा प्रदूषण]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:प्रदूषण]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:सेहत]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:वायुमंडल]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ImportMaster</name></author>
	</entry>
</feed>