<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="bho">
	<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%B9%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A5%80</id>
	<title>होली - बदलाव इतिहास</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%B9%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A5%80"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B9%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A5%80&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-20T12:38:05Z</updated>
	<subtitle>विकि पर एह पन्ना के संशोधन के इतिहास</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B9%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A5%80&amp;diff=4586&amp;oldid=prev</id>
		<title>ImportMaster: robot: Import pages using विशेष:आयात</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://bho.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B9%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A5%80&amp;diff=4586&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-01T00:52:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;robot: Import pages using &lt;a href=&quot;/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%87%E0%A4%B7:%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4&quot; title=&quot;विशेष:आयात&quot;&gt;विशेष:आयात&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;नया पन्ना&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox holiday&lt;br /&gt;
| holiday_name  = होली&lt;br /&gt;
| image         = A celebration of Holi Festival of Colors, Utah United States 2013.jpg&lt;br /&gt;
| caption       = होली मनावत लोग &lt;br /&gt;
| type          = hindu&lt;br /&gt;
| nickname      = &amp;lt;!-- Festival of Colours! --&amp;gt;&lt;br /&gt;
| observedby    = हिंदू,&amp;lt;ref name=&amp;quot;OED-Holi&amp;quot;/&amp;gt; आ कुछ जैन लोग,&amp;lt;ref name=wiley42&amp;gt;{{cite book|author=Kristi L. Wiley|title=The A to Z of Jainism|url= https://books.google.com/books?id=cIhCCwAAQBAJ&amp;amp;pg=PA42|year=2009|publisher=Scarecrow|isbn=978-0-8108-6337-8|page=42}}&amp;lt;/ref&amp;gt; नेवार इलाका के बौद्ध&amp;lt;ref name=bal269/&amp;gt; आ अन्य गैर-हिंदू लोग भी।&amp;lt;ref name=wpnonhindus&amp;gt;{{cite news |last=Lyford |first=Chris |url=https://www.washingtonpost.com/local/hindu-spring-festivals-increase-in-popularity-and-welcome-non-hindus/2013/04/05/d4828e00-9bf4-11e2-9a79-eb5280c81c63_story.html |title=Hindu spring festivals increase in popularity and welcome non-Hindus |work=[[दि वाशिंगटन पोस्ट]] |location=न्यू यॉर्क सिटी |date=2013-04-05 |accessdate=23 फरवरी 2016 |quote=Despite what some call the reinvention of Holi, the simple fact that the festival has transcended cultures and brings people together is enough of a reason to embrace the change, others say. In fact, it seems to be in line with many of the teachings behind Holi festivals. }}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
| longtype      = धार्मिक, सांस्कृतिक, बसंत के तिहवार&lt;br /&gt;
| date          = [[हिंदू कैलेंडर]] के हिसाब से{{refn|group=नोट|name=holicalendars}}&lt;br /&gt;
| date2017      = सोमार, 13 मार्च&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web | url=https://india.gov.in/calendar/2017-03 | title=Holidays in India, Month of मार्च 2017 | publisher=भारत सरकार | accessdate=18 मार्च 2016}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
| date2018     = शुक, 2 मार्च&lt;br /&gt;
| date2019     = बियफे, 21 मार्च&lt;br /&gt;
| date2020    =सोमार, 9 मार्च&lt;br /&gt;
| date2021    =सोमार, 29 मार्च&lt;br /&gt;
| date2022      = शुक, 18 मार्च&amp;lt;ref&amp;gt;{{Cite news|title=Holi 21 date and time: Why two different Holi dates in India|url=https://www.indiatoday.in/amp/information/story/holi-2021-date-and-time-why-two-different-holi-dates-in-india-1780777-2021-03-18|access-date=7 April 2021|work=India Today|date=18 March 2021|language=en}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
| celebrations  = एक रात पहिले: होलिका जरावल&amp;lt;br/&amp;gt;([[सम्मत फूँकल]]&amp;lt;br/&amp;gt;होली के दिन: एक दूसरा पर रंग-[[अबीर]] फेंकल, नाच-गाना, तिहवार पर बने वाला पकवान खाइल।&amp;lt;ref name=ht/&amp;gt;&lt;br /&gt;
| frequency     = सालाना&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
{{Hinduism}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;होली&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[बसंत ऋतु]] में मनावल जाये वाला एगो महत्वपूर्ण भारतीय तिहुआर ह।&amp;lt;ref name=&amp;quot;OED-Holi&amp;quot;&amp;gt;The New Oxford Dictionary of English (1998) ISBN 0-19-861263-X - p.874 &amp;quot;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Holi&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; /&amp;#039;həʊli:/ &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;noun&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a Hindu spring festival ...&amp;quot;.&amp;lt;/ref&amp;gt; इ पर्व [[हिंदू पंचांग]] के अनुसार [[फागुन]] मास के [[पुर्नवासी]] के मनावल जाला ।&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web|url=http://www.himalayanwonders.com/blog/celebrate-holi-nepals-colorful-festival.html|title=हिंदू विक्रम संवत् कैलेंडर के रूप में नेपाल और भारत में होली त्योहार की तिथि}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
फागुन में मनावे जाए वाला होली क त्योहार [[सम्मत फूँकल|होलिका की दहन]] की साथ एक रात पहिलहीं से शुरू हो जाला ओइजा लोग एकट्ठा होला, होलिका दहन की आगे कईगो आपन रीति-रिवाज निभावेला आ प्रार्थना करेला। ओकरी अगिला सबेरे रंगवाली होली मनावल जाला, इ एगो रंग महोत्सव की तरह होला जवने में हर केहू शामिल हो सकेला। ए महोत्सव में शामिल होखे वाला लोग एकदूसरे प रंग डाल के, गुलाल लगाके होली मनावेला। लोगन क दल ड्रम बजावेला, जगहे-जगहे नाचेला गावेला। लोग रंग खेले एकदूसरे की घरे जाला, खूब हँसी मजाक, गप्पा लागेला, ओकरी अलावा खईले पियले क कार्यक्रम होला, कुछ लोग भाँग वगैरह  क सेवन करेला। इ सब कुल ख़तम होखले की बाद सांझी क, अदमी अच्छा से कपड़ा पहिन के अपनी दोस्त रिश्तेदारन से मिले जाला।।&amp;lt;ref name=ht&amp;gt;[http://www.hinduismtoday.com/pdf_downloads/pagers/Hindu-Festival_Holi_broadsheet-color.pdf होली: दोस्ती के रंग के साथ छिड़क] हिन्दूइसम टुडे,हवाई (2011)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
इ त्योहार अच्छाई क बुराई पर जीत क संदेशा देला ओकरी अलावा, वसंत ऋतु क आगमन, शीत ऋतु क अंत क संकेत की साथ कई अदमी खातिर इ त्योहार सबसे मेल मिलाप, हँसले बोलले क बहाना, कड़वाहट भुला के माफ़ी दिहले क आ आपन टूटल रिश्ता जोड़ले क मौका होला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==इतिहासी महत्व==&lt;br /&gt;
[[File:Holi Bonfire Udaipur.jpg|thumb|left|150px|होलिका जरावल, उदयपुर, राजस्थान]]&lt;br /&gt;
होली मनवले की पीछे एगो किवंदती बा। “होली” शब्द “[[होलिका]]” में से आइल बा, होलिका पंजाब क्षेत्र की मुलतान में असुरन की राजा हिरण्यकश्यप क बोहिन रहे। किवंदती की अनुसार राजा हिरण्यकश्यप&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;कबीर भाई-शिष्य उनकी कविता में रैदास, &amp;#039;&amp;#039;प्रह्लाद चरित&amp;#039;&amp;#039;, अपने बेटे के रूप में मुल्तान और प्रहलाद के राजा के रूप में हिरण्यकश्यप को संदर्भित करता है; डेविड  लोरेंज़ेन, (1996), सनी प्रेस, प.18, [https://books.google.co.uk/books?id=tE3sShuid5gC&amp;amp;pg=PA18&amp;amp;dq=multan+prahlad&amp;amp;hl=en&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=9pH8VJu8A-WE7ga4sICgAQ&amp;amp;ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&amp;amp;q=multan%20prahlad&amp;amp;f=एक निराकार परमेश्वर को झूठी प्रशंसा: उत्तर भारत से निर्गुणी ग्रंथों]&amp;lt;/ref&amp;gt;  के एगो वरदान मिलल रहे जवने की वजह से उ लगभग अविनाशी हो गइल रहे और एसे उ आगे चलके अहंकारी हो गइल और खुदके भगवान माने लागल, और फेर सबके आदेश जारी क दिहलस की सभे खाली ओहि क पूजा करे।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
लेकिन ओकर आपन लईका प्रह्लाद&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.holi2014wall.in/prahlad-and-holika-katha-kahani-in-hindi-and-english/ प्रह्लाद एंड होलीका कथा (कहानी) इन हिंदी]&amp;lt;/ref&amp;gt; ओकरी ए बात से सहमत नाहीं रह न। उ पहिलहीं से भगवान विष्णु के मानें और हिरण्यकश्यप की आदेश की बादो भगवान विष्णुए क पूजा कइल जारी रख न। ए वजह से हिरण्यकश्यप प्रह्लाद के कई बेर क्रूर सजा दिहलस लेकिन एको बेर प्रह्लाद के न कौनों नुकसान पहुँचल और न ही उनकी सोच पर कौनों फर्क पड़ल। आखिर में होलिका प्रह्लाद के बहला - फुसला के चिता में साथ ले के बैठल। होलिका एगो चोगा पहिनले रहे जवन ओकर आग से रक्षा करे, लेकिन चिता में जैसे आग लागल उ चोगा होलिका की देहीं से उड़  के प्रह्लाद के ढक लिहलस जेसे प्रह्लाद त आगी से बच गईन लेकिन होलिका जर गइल। एसे बौखलाइल हिरण्यकश्यप अपनी गदा से एगो खंभा पर प्रहार कइलस, खंभा फूटल और ओमें से भगवान विष्णु नरसिंह अवतार लेके प्रकट भई न और हिरण्यकश्यप क खात्मा कई न।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ए तरह से इ होलिकादहन बुराई पर अच्छाई क संकेत देला। होलिकादहन की अगिला दिनें जब राखी ठंडा हो जाला तब कई अदमी इ राखी ओही समय से परम्परागत तौर से अपनी माथा प लगावेला। लेकिन इ परम्परा में समय बितले की साथ राखी की साथ रंग जुड़ गइल।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==मनावे के तरीका==&lt;br /&gt;
[[File:Holi shop.jpg|thumb|left|200px|होली के रंग से सजल दूकान]]&lt;br /&gt;
रंग क त्योहार कहल जाये वाला इ पर्व पारंपरिक रूप से दू दिन मनावल जाला। इ प्रमुखता से [[भारत]] अउरी [[नेपाल]] में मनावल जाला !&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web|url=http://www.weallnepali.com/nepali-festivals/holi|title=नेपाली की होली उत्सव}}&amp;lt;/ref&amp;gt; इ त्यौहार कई अउरी देश जौना में अल्पसंख्यक हिन्दू लोग रहेलन , उहवो धूम धाम क साथ मनावल जाला! पहिले दिन होलिका जलावल जाला, जवना के होलिका दहन भी कहल जाला। दुसरा दिन , जवना के धुरड्डी, धुलेंडी, धुरखेल या धूलिवंदन कहल जाला, लोग एक दुसरा पे रंग, [[अबीर]]-गुलाल इत्यादि फेकेलन, ढोल बजा के होली के गीत गावल जाला, अउरी घरे-घरे जाके लोगन के रंग लगावल जाला।&amp;lt;ref name=ori&amp;gt;[http://www.bbc.co.uk/religion/religions/hinduism/holydays/holi_1.shtml धर्म - हिंदू धर्म: होली]. बीबीसी. Retrieved on 2011-03-21.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
अइसन मानल जाला कि होली क दिन लोग पुरान कटुता के भुलाके गले मिलेलन अउरी फिर से सँगी बन जालन। एक दूसरा के रंगे अउरी गावै बजावै क दौर दुपहरिया तक चलेला। एकरा बाद नहा के सुस्तइला क बाद नया कपड़ा पहिन के सांझ के लोग एगो दुसरा क घरे मीले जालन, गले मीलेलन अउरी मिठाइ खालन ।&amp;lt;ref name=ihh&amp;gt;[http://www.indiaheritage.org/culture/holi.htm होली]भारत धरोहर: संस्कृति, मेले और त्योहार (2008)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
राग-रंग क इ लोकप्रिय पर्व वसंत क सन्देश वाहको भी ह। राग मने संगीत अउरी रंग त एकर प्रमुख अंग हइये ह, लेकिन एकरा  के उत्कर्ष तक पहुँचावे वाली प्रकृति भी इ समय रंग बिरंगा यौवन क संगे आपन चरम अवस्था पे होले। फागुन महीना में मनावल जाये क कारन एके फाल्गुनी भी कहल जाला ।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
होली क त्योहार [[बसंत पंचमी]] से ही शुरू हो जाला।{{refn|group=नोट|name=holicalendars|Since ancient times, the Indian subcontinent has had several major [[Hindu calendar]]s, which places Holi and other festivals on different local months even though they mean the the same date. Some Hindu calendars emphasize the solar cycle, some the lunar cycle. Further, the regional calendars feature two traditions of Amanta and Purnimanta systems, wherein the similar sounding months refer to different parts of a lunar cycle, thus further diversifying the nomenclature. The Hindu festival of Holi falls on the first (full moon) day of &amp;#039;&amp;#039;Chaitra&amp;#039;&amp;#039; lunar month&amp;#039;s dark fortnight in the Purnimanta system, while the same exact day for Holi is expressed in Amanta system as the lunar day of &amp;#039;&amp;#039;Phalguna Purnima&amp;#039;&amp;#039;.&amp;lt;ref name=fuller292&amp;gt;{{cite book|author=Christopher John Fuller|title=The Camphor Flame: Popular Hinduism and Society in India|url=https://books.google.com/books?id=To6XSeBUW3oC|year=2004|publisher=Princeton University Press|isbn=978-0-69112-04-85|pages=291-293}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Both time measuring and dating systems are equivalent ways of meaning the same thing, they continue to be in use in different regions.&amp;lt;ref name=fuller292/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Reingold2008p275&amp;quot;&amp;gt;{{cite book|author1=Nachum Dershowitz|author2=Edward M. Reingold|title=Calendrical Calculations|url=https://books.google.com/books?id=DPbx0-qgXu0C|year=2008|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-521-88540-9|pages=123–133, 275–311}}&amp;lt;/ref&amp;gt; In regions where the local calendar places it in its &amp;#039;&amp;#039;Phalguna&amp;#039;&amp;#039; month, Holi is also called &amp;#039;&amp;#039;Phaguwa&amp;#039;&amp;#039;.}} ओही दिने पाहिले बार गुलाल उड़ावल जाला। एही दिन से फाग और धमार क गाना शुरू हो जाला। खेत में  सरसो खिल उठेले। बाग- बगइचा में फूल क आकर्षक छटा छा जाला । पेड़-पौधे, पशु-पक्षी और मनुष्य सब उल्लास से परिपूर्ण हो जाते हैं। खेतों में गेहूँ की बालियाँ इठलाने लगती हैं। किसानों का ह्रदय ख़ुशी से नाच उठता है। बच्चे-बूढ़े सभी व्यक्ति सब कुछ संकोच और रूढ़ियाँ भूलकर ढोलक-झाँझ-मंजीरों की धुन के साथ नृत्य-संगीत व रंगों में डूब जाते हैं। चारों तरफ़ रंगों की फुहार फूट पड़ती है। होली के दिन आम्र मंजरी तथा चंदन को मिलाकर खाने का बड़ा माहात्म्य ह।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==विवरण==&lt;br /&gt;
[[File:HoliSelfie.jpg|thumb|Right|होली खेलत क सेल्फी लेवे के आधुनिक फैशन।]]&lt;br /&gt;
होली हिन्दू लोगन की आलावा कई और भारतीय और [[दक्षिण एशिया]] की लोगन की खातिर एगो महत्वपूर्ण त्योहार ह। नेपाल के नेवार इलाका के बौद्ध लोग भी ई तिहुआर मनावे ला।&amp;lt;ref name=bal269&amp;gt;{{cite book|author=Bal Gopal Shrestha|title=The Sacred Town of Sankhu: The Anthropology of Newar Ritual, Religion and Society in Nepal|url=https://books.google.com/books?id=9EwsBwAAQBAJ |year=2012|publisher=Cambridge Scholars Publishing|isbn=978-1-4438-3825-2|pages=269–271, 240–241}}&amp;lt;/ref&amp;gt; इ के खतम भइला पर फागुन के पूर्णिमा की दिनें मनावल जाला, जवन की आमतौर प अंगरेजी कैलेण्डर के हिसाब से मार्च महिना में और कई बेर फरवरी की आखिर में पड़ेला।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
इ त्योहार मनवले क कई गो वजह बा; खासतौर से, इ वसंत ऋतु की शुरुआत में मनावल जाला। 17वीं सदी की साहित्य में होली के खेती क और उपजाऊ जमीन की महोत्सव की तौर प चिन्हित कइल गइल बा।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==इहो देखल जाय==&lt;br /&gt;
* [[फगुआ]]&lt;br /&gt;
* [[सम्मत फूंकल]]&lt;br /&gt;
* [[बसंत पंचिमी]]&lt;br /&gt;
* [[होलिका]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==नोट==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references group=&amp;quot;नोट&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==संदर्भ==&lt;br /&gt;
{{Reflist|35em}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{HinduFestivals}}&lt;br /&gt;
{{हिन्दू धर्म बिसय}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:हिंदू धर्म]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:तिहुआर]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:हिंदू तिहुआर]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:होली| ]]&lt;br /&gt;
[[श्रेणी:फागुन महीना के तिहुआर]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ImportMaster</name></author>
	</entry>
</feed>