Deprecated: Caller from MediaWiki\Extension\SmartCommons\Store\MetadataStore::selectOne ignored an error originally raised from MediaWiki\Extension\SmartCommons\Store\MetadataStore::updateMetadata: [1054] Unknown column 'scf_url' in 'SET' in /www/wwwroot/enwiki/w/includes/debug/MWDebug.php on line 385

Deprecated: Caller from MediaWiki\Page\PageProps::getProperties ignored an error originally raised from MediaWiki\Extension\SmartCommons\Store\MetadataStore::updateMetadata: [1054] Unknown column 'scf_url' in 'SET' in /www/wwwroot/enwiki/w/includes/debug/MWDebug.php on line 385
कोपेन के जलवायु वर्गीकरण - भोजपुरीपिडिया

कोपेन के जलवायु वर्गीकरण

ImportMaster (बातचीत | योगदान) (robot: Import pages using विशेष:आयात) के द्वारा १२:५९, २८ मार्च २०२२ के बदलाव
(अंतर) ← पुरान बदलाव | हाल के संसोधन (अंतर) | नया बदलाव → (अंतर)

कोपेन के जलवायु बर्गीकरण, जलवायु के अलग-अलग प्रकार में बाँटे के एगो तरीका हवे जेवना में पूरा बिस्व के अलग-अलग तरह के जलवायु के उन्हन के बिसेसता के अधार प बाँटल गइल बाटे। ई जलवायु बर्गीकरण दुनिया के सभसे चलनसार बर्गीकरण बा, आ रूसी मूल के जर्मन बिद्वान व्लादीमिर कोपेन (Wladimir Köppen) द्वारा पहिली बेर साल 1884 में दिहल गइल।

Error creating thumbnail: फाइल गायब बा
An updated Köppen–Geiger climate map[]
टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend टेम्पलेट:Legend

कोपेन के जलवायु वर्गीकरण में जिनेवा यूनिवर्सिटी में नैचुरल हिस्ट्री के प्रोफ़ेसर अलफोंस दी कांडोल के बनस्पति प्रकार के बर्गीकरण के आधार बनावल गइल रहे,[] बाद में 1918 आ 1936 में कोपेन एह में खुदे कई गो संसोधन कइलें। अउरी बाद में चल के (1954, 1961 में) जर्मन मौसमबिग्यानी रुडॉल्फ गीगर, कोपेन के साथ मिल के एह में अउरी संसोधन कइलें आ वर्तमान बर्गीकरण के एही से कोपेन-गीगर जलवायु बर्गीकरण भी कहल जाला।

एह बर्गीकरण में बिस्व के पाँच गो बृहद जलवायु समूह में, आ आगे जा के इनहन के उपबिभाग कइ के, कुल 30 जलवायु प्रकार में बाँटल गइल बा।

चीन्हा सभ के मतलब संपादन करीं

पहिला अच्छर संपादन करीं

A
उष्णकटिबंधी जलवायु (ट्रॉपिकल), मेगाथर्मल,टेम्पलेट:Efn, साल के सगरी महीना सभ के औसत तापमान टेम्पलेट:Convert से बेसी होखे।
B
कम बरखा वाला इलाका, ज़ेरोफाइट्स बनस्पति वाला, (सीमा के पैमाना खातिर नीचे देखल जाय)।
C
उपोष्ण आ समशीतोष्ण कटिबंधी जलवायु, मेसोथर्म्स बनस्पति, सभसे ठंडा महीना के औसत तापमान टेम्पलेट:Convert[] (चाहे टेम्पलेट:Convert)[] से बेसी रहे टेम्पलेट:Convert से कम रहे, आ कम से कम एक ठो महिना के औसत तापमान टेम्पलेट:Convert से बेसी रहे।[][]
D
महादीपीय जलवायु (कंटीनेंटल), माइक्रोथर्म्स बनस्पति, कम से कम एक महीना के औसत तापमान टेम्पलेट:Convert (चाहे टेम्पलेट:Convert) से नीचे होखे आ कम से कम एक महीना के तापमान के औसत टेम्पलेट:Convert से बेसी होखे।[][]
E
ध्रुवीय आ अल्पाइन जलवायु, हेकिस्टोथर्म्स, साल के सगरी महीना सब के तापमान टेम्पलेट:Convert से कम औसत वाला होखे।[][]
चीन्हा के सिस्टम के आसान मतलब[]
1हिला 2सरा 3सरा
A (उष्णकटिबंधी) f (वर्षाबन)
m (मानसून)
w (सवाना, कुछ नम)
s (सवाना, सूखल)
B (सूखा वाली) W (रेगिस्तान)
S (स्टेपी)
h (गरम)
k (ठंढा)
n (अकसर कोहरा)[]
C (समशीतोष्ण) s (गर्मी में सूखल)
w (जाड़ा में सूखल)
f (बिना सूखा सीजन)
a (खूब गरम, गरमी के रितु)
b (गर्मी के रितु कुछ गरम)
c (गर्मी के रितु भी ठंढा)
D (ठंढा (महादीपी)) s (गर्मी में सूखल)
w (जाड़ा में सूखल)
f (बिना सूखा सीजन)
a (खूब गरम, गरमी के रितु)
b (गर्मी के रितु कुछ गरम)
c (गर्मी के रितु भी ठंढा)
d (बहुते ठंढा जाड़ा)
E (ध्रुवी) T (टुंड्रा)
F (हमेशा जाड़ा (बरफ के चद्दर))

जलवायु प्रकार सभ के लिस्ट संपादन करीं

सभसे पहिले एह जलवायु वर्गीकरण में पूरा बिस्व के जलवायु सभ के पाँच गो समूह (ग्रुप) में बाँटल गइल बा: A (उष्णकटिबंधी), B (सूखा वाला प्रदेश), C (समशीतोष्ण), D (महादीपी), आ E (ध्रुवीय)।[] दुसरा अच्छर से सीजन के साथ बरखा होखे भा न होखे के बतावल गइल बा आ तिसरा अच्छर से गर्मी के मात्रा बतावल गइल हवे।[]

समूह A
उष्णकटिबंधी (भा अयनवर्ती) (मेगाथर्मल) जलवायु
  • Af = उष्णकटिबंधी, गरम, साल भर बरखा
  • Am = उष्णकटिबंधी, गरम, एगो छोट सूखा के सीजन
  • Aw (या As) = उष्णकटिबंधी, गरम, पर्याप्त लमहर सूखा वाला सीजन (आमतौर प जाड़ा)
समूह B
रेगिस्तानी भा अधसूखा (सेमी-एरिड) जलवायु
  • BWh = गरम, रेगिस्तानी
  • BWk = ठंढा, रेगिस्तानी
  • BWn = रेगिस्तानी जलवायु, अक्सर कोहरा के साथ[][][]
  • BSh = गरम, अधसूखा (सेमी-एरिड)
  • BSk = ठंढा, अधसूखा (सेमी-एरिड)
  • BSn = सेमी-एरिड जलवायु, अक्सरहा कोहरा के साथ
समूह C
समशीतोष्ण (टेम्परेट) (मेसोथर्मल) जलवायु
  • Cfa = नम उपोष्णकटिबंधी जलवायु (Humid subtropical climate)
  • Cfb = समशीतोष्ण समुंद्री जलवायु (Temperate oceanic climate)
  • Cfb = उपध्रुवी समुंद्री जलवायु (Subpolar oceanic climate)
  • Cwa = मानसून-परभावित नम उपोष्णकटिबंधी जलवायु (Monsoon-influenced humid subtropical climate)
  • Cwb = उपोष्णकटिबंधी हाइलैंड जलवायु चाहे मानसून-परभावित समशीतोष्ण समुंद्री जलवायु (Subtropical highland climate or Monsoon-influenced temperate oceanic climate)
  • Cwc = ठंढा उपोष्णकटिबंधी हाइलैंड जलवायु चाहे मानसून-परभावित उपध्रुवी समुंद्री जलवायु (Cold subtropical highland climate or Monsoon-influenced subpolar oceanic climate)
  • Csa = (Hot-summer Mediterranean climate)
  • Csb = (Warm-summer Mediterranean climate)
  • Csc = (Cold-summer Mediterranean climate)
समूह D
  • Dfa = (Hot-summer humid continental climate)
  • Dfb = (Warm-summer humid continental climate)
  • Dfc = (Subarctic climate)
  • Dfd = (Extremely cold subarctic climate)
  • Dwa = (Monsoon-influenced hot-summer humid continental climate)
  • Dwb = (Monsoon-influenced warm-summer humid continental climate)
  • Dwc = (Monsoon-influenced subarctic climate)
  • Dwd = (Monsoon-influenced extremely cold subarctic climate)
  • Dsa = (Mediterranean-influenced hot-summer humid continental climate)
  • Dsb = (Mediterranean-influenced warm-summer humid continental climate)
  • Dsc = (Mediterranean-influenced subarctic climate)
  • Dsd = (Mediterranean-influenced extremely cold subarctic climate)
समूह E


टेम्पलेट:Clear

इहो देखल जाय संपादन करीं

फुटनोट संपादन करीं

नोट संपादन करीं


टेम्पलेट:Reflist

बाहरी कड़ी संपादन करीं

टेम्पलेट:जलवायु-आधार

  1. १.० १.१ १.२ १.३ १.४ १.५ टेम्पलेट:Cite journal (direct: Final Revised Paper)
  2. टेम्पलेट:Cite book
  3. ३.० ३.१ ३.२ उद्धरण खराबी:Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named kottek2006
  4. उद्धरण खराबी:Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named Beck
  5. ५.० ५.१ टेम्पलेट:Cite journal
  6. टेम्पलेट:Cite news
  7. टेम्पलेट:Cite web
  8. उद्धरण खराबी:Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named gepchile
  9. उद्धरण खराबी:Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named Inzunza
  10. टेम्पलेट:Cite journal
  11. टेम्पलेट:Cite book
  12. टेम्पलेट:Cite book